Průzkum SÚKL: Lidé oceňují eRecept i lékový záznam. Pro radu o lécích chodí nejvíce k lékaři a lékárníkovi

Pacienti nejčastěji získávají informace o lécích od lékaře a lékárníka, zdrojem je i příbalový leták. Jen část lidí se spoléhá na internet. Významně se osvědčil eRecept, pro téměř osmdesát procent respondentů je teď získání léku na předpis snazší. Meziročně také mírně přibylo lidí, kteří nakupují léčivé přípravky na internetu. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).  


6.10.2021


Počet vystavených elektronických receptů překročil hranici 100 milionů už v létě r. 2019. Od té doby se stal běžnou součástí lékařské praxe a letošní průzkum Státního ústavu pro kontrolu léčiv ukazuje, že pro 79 procent respondentů je nyní díky eReceptu získání léku na předpis snazší. To je výrazný nárůst oproti předchozímu šetření. V roce 2018 kladně odpovědělo 36 procent dotázaných. „Velmi mě těší, že se eRecept osvědčil a lidé oceňují jeho každodenní přínos při získávání léku na předpis. Jeho užitečnost ukázala i koronavirová pandemie. Díky elektronické preskripci se pacienti dostali ke svým lékům rychle a bezpečně,“ říká ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

Po roce fungování většina respondentů průzkumu chválí také lékový záznam pacienta. Považují ho za prospěšný, a to jak při využití lékařem (33 procent), tak lékárníkem (4 procenta) nebo obou (57 procent). Díky lékovému záznamu má pacient, lékař či lékárník aktuální přehled o tom, jaké léky na předpis si pacient vyzvedl, a lze tak zabránit nežádoucím interakcím a duplicitám. Statistiky ukazují, že v letech 2007 až 2017 došlo k více než 3,5násobnému nárůstu počtu hospitalizací v důsledku nesprávného užívání léků.

Pro informace k lékaři či do lékárny

Ve srovnání s výsledky stejného šetření před dvěma lety se pak výrazně nemění chování českých pacientů při hledání informací o lécích. Lidé zůstávají ostražití při nakupování na internetu, u neznámých léků více než dvě třetiny z nich čtou příbalový leták a na informace o lécích se ptají profesionálů. „Je to dobrá zpráva, že lidé mají nadále důvěru v lékaře i lékárníky. A velmi oceňuji, že si ověřují informace o lécích při nákupu na internetu,“ komentuje dílčí výsledky průzkumu Irena Storová.

Řečeno konkrétními čísly, na lékaře se pro informace o lécích, které pacient či jeho blízcí užívají, obrací 68 procent lidí, typicky starší 60 let. Příbalový leták je zdrojem informací pro 57 procent dotazovaných, nahlíží do něj zejména mladší generace od 30 do 44 let a vysokoškolsky vzdělaní lidé. Důvěru pacientů mají dlouhodobě i lékárníci, ptá se jich polovina dotazovaných.

Nakupování léků na internetu

Konzervativní zůstávají během let Češi při nakupování léků na internetu, ačkoli tyto nákupy mírně vzrostly. Nejvíc v on-line prostředí pořizují vitaminy a potravinové doplňky (73 procent) a volně prodejné přípravky na bolest či nachlazení (25 procent). Tento trend se během posledních šesti let téměř nezměnil. Alespoň občas nějaký léčivý přípravek na internetu nakoupí 47 procent lidí, to je mírný nárůst. Většina tak ale činí jen výjimečně (31 procent), jedenáct procent lidí si navíc ověřuje, zda léky nabízejí i kamenné lékárny. Na internetu si můžou pacienti objednat jen volně prodejné léky a jen ze schválených kamenných lékáren. Z výzkumu vyplývá, že jen jedno procento lidí si zakoupilo na internetu lék na předpis, legálně ale taková objednávka není možná. Pokud někdo léky na předpis na internetu nabízí, není to v pořádku a pro pacienta je lék rizikový,“ vysvětluje Irena Storová.

Šetření SÚKL také potvrdilo, že lidé čtou příbalový leták. Pokud pacient dostane k užívání neznámý přípravek, vždy si příbalovou informaci přečte 68 procent lidí, čtvrtina lidí občas.

Průzkum SÚKL se pravidelně zaměřuje i na zkušenosti s hlášením podezření na nežádoucí účinky léků. Data ukazují, že lidé o této možnosti vědí, a pokud měli alespoň jednou nějaké podezření, v 81 procentech případů ho sdělili lékaři. „Lékaři i všichni zdravotničtí pracovníci mají povinnost ze zákona hlásit podezření na závažné či neočekávané nežádoucí účinky. Je to velmi důležité a odborníci bezpečnostní profil léků neustále sledují,“ doplňuje Storová. S podezřením na nežádoucí účinek léku se 64 procent respondentů dosud nikdy nesetkalo, vyplynulo z průzkumu.

Zásoby v domácí lékárničce

Výzkum zjišťoval i zvyklosti Čechů při kontrole domácích lékárniček. Pravidelně stav zásoby domácích léků a jejich použitelnost kontroluje 35 procent oslovených, čas od času 43 procent. Nějaké nepoužité léky má doma 53 procent oslovených, většinou jim buď zbyly po ukončení léčby, někdo si tvoří zásoby, někomu byly lékařem vysazeny kvůli nežádoucím účinkům. „Lidé by měli nevyužitá léčiva vrátit do lékárny, která je nechá odborně zlikvidovat. Je potřeba s léky zacházet jako s nebezpečným odpadem, například při spláchnutí do WC se mohou nebezpečné látky dostat do spodních vod a je pak velmi náročné je odstranit,“ doplňuje ředitelka SÚKL Irena Storová.

Pravidelného průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv se zúčastnilo 1508 osob ve věku od 18 do 64 let. Většina dotazovaných odpovídala on-line (1148 osob), ostatní telefonicky (360). Doplňkově bylo zařazeno i telefonické dotazování populace ve věku 65+. Výzkum „Zdroje a využívání informací v oblasti léčiv 2021“ proběhl letos od 12. do 19. března. Kompletní data naleznete zde.

Průzkumy z předchozích let: 2018, 2016, 2015, 2014


Kontakt na tiskové oddělení:

Klára Brunclíková, tisková mluvčí a vedoucí tiskového oddělení

tel.: 702 207 242, tiskove@sukl_cz