Státní ústav pro kontrolu léčiv

Zásadní jsou z pohledu Ústavu následující skutečnosti:

- osoba odborného zástupce a případné náležitosti jeho pracovně právních či jiných vztahů k poskytovateli zdravotních služeb nespadá do působnosti Ústavu, ale orgánu oprávněného k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb (KÚ, případně magistrát hl. m. Prahy),

- v případě vedoucího lékárníka platí v dotazu citovaný § 79 odst. 6 zákona o léčivech, Ústav neposuzuje obsah pracovní smlouvy provozovatele a farmaceuta(ů), který vykonává (kteří vykonávají) funkci vedoucího lékárníka v konkrétní lékárně,

- podstatné je, aby osoba vedoucího lékárníka splňovala kvalifikační požadavky a byla poskytovatelem prokazatelně ustanovena výkonem této funkce a současně nevykonávala tuto funkci v žádné jiné lékárně (nehraje žádnou roli, zda u stejného nebo různých poskytovatelů),

- pracovní smlouvy odborných pracovníků lékárny nejsou uvedeny ve výčtu dokumentace v lékárně podle § 22 vyhlášky č. 84/2008 Sb., předmětem kontroly Ústavu v této oblasti jsou tak kromě výše uvedeného dokladu ustanovujícího vedoucího lékárníka (což může být mj. i jeho pracovní smlouva, ale i jakýkoliv jiný doklad, např. písemné pověření) pracovní náplně pracovníků lékárny, doklady o jejich vzdělání (o odborné, případně specializované způsobilosti) a pověření k zastupování vedoucího lékárníka v případě jeho nepřítomnosti (§ 22 odst. 2 písm. i) vyhlášky), nikoliv náležitosti jejich pracovních smluv.

Z pohledu zákona o léčivech a jeho prováděcích předpisů, na jejichž základě provádí Ústav dozorovou činnost u poskytovatelů lékárenské péče, není nezbytné, aby pracovní smlouva vedoucího lékárníka obsahovala místo výkonu práce vedoucího lékárníka označené adresou konkrétní lékárny. Tímto nejsou dotčeny možné požadavky jiných právních předpisů nebo správních orgánů.