Dne 26. 12. 2010 vydala ČTK článek „Léky v průměru za 7618 korun spotřeboval loni každý občan ČR“, ve kterém mimo jiné uvádí, že "“Pokud by všechny přípravky dodané do zdravotnických zařízení byly použity pacienty, činila by loni průměrná spotřeba jedním občanem 29,8 balení s 503,78 denními dávkami v hodnotě 7618 korun. Průměrná hodnota výdajů na občana by stoupla o 8,72 procenta," uvádějí statistici.“
Toto tvrzení vychází z údajů o distribuci léků do lékáren a zdravotnických zařízení, která se však nerovná skutečné spotřebě léků pacienty, což je z článku pochopitelné. V takovém případě je i údaj o průměrné hodnotě 7618 korun za léky na každého občana ročně čistě hypotetickým údajem, nikoli realitou.
Na základě informací ČTK publikovala se zavádějícím titulkem, obsahujícím údaj o průměrné spotřebě za léky každého občana ČR, a s jinými zkreslenými údaji další média, a to např. Česká televize, Zdravotnické noviny, Hospodářské noviny, Lidové noviny, www.novinky.cz, Parlamentní listy, www.tyden.cz, www.zdravky.cz,
Velká část uveřejněných informací byla čerpána z publikace ÚZIS „Ekonomické informace ve zdravotnictví 2009“. Tyto informace jsou ve skutečnosti materiálem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten je tak primárním zdrojem dat, na jejichž základě doplňuje informace o souvislosti, které doposud nebyly řečeny, a tím docházelo k mystifikaci čtenářů a diváků.
Nyní ke zdroji dat o spotřebě léčiv, ze kterých média čerpala – jednalo se pravděpodobně o úvodní poznámky publikace ÚZIS „Ekonomické informace ve zdravotnictví 2009“, kde je v bodě 4. Spotřeba léčiv uvedeno:
„4. Spotřeba léčiv
Údaje jsou převzaty ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který zveřejňuje jak množství distribuovaných léků, tak i jejich finanční objem. Pro zachování meziroční srovnatelnosti a shodné kalkulace používá SÚKL pro hodnotové vyjádření vždy maximální stanovenou obchodní přirážku distributora a lékárny. Distributoři a výdejci/lékárny se však v zájmu vyššího množstevního obratu, zavedení nového léku na trh, cenové konkurence apod. mohou rozhodnout pro nižší obchodní přirážku. Faktická finanční hodnota vydaných léčiv se tedy může mírně lišit směrem dolů.
V roce 2009 bylo v České republice dodáno do lékáren, zdravotnických zařízení a prodejcům vyhrazených léčiv 311,93 milionů balení léčivých přípravků, což ve srovnání s rokem 2008 znamená pokles o 1,80 %. Ve finančním vyjádření, počítáno podle metodiky SÚKL, se jedná o 79,75 miliardy Kč. Oproti roku 2008 finanční výdaje na léčivé přípravky vzrostly o 9,63 %. Celková finanční hodnota léčivých přípravků distribuovaných za rok 2009, v cenách výrobce, tj. bez obchodní přirážky ze strany distributorů a lékáren a bez DPH, činila přibližně 58,23 mld. Kč. Za předpokladu, že by všechny přípravky dodané distributory do zdravotnických zařízení byly použity pacienty v ČR, činila by průměrná spotřeba léčivých přípravků jedním občanem ČR v roce 2009 29,80 balení s 503,78 DDD, v hodnotě 7 618,45 Kč. Průměrná hodnota výdajů za léčivé přípravky na jednoho občana ČR tak stoupla oproti roku 2008 o 8,72 %. (Všechny tyto údaje jsou dle zprávy „Hodnocení vývoje distribuce léčivých přípravků za rok 2009“, SÚKL 2010.)
Údaje o tuzemské spotřebě léčiv jsou doplněny tabulkou se srovnáním výdajů na léky ve vybraných zemích přepočtených na paritu kupní síly podle zdrojů OECD.
Na závěr kapitoly jsou zařazeny tabulky o výdajích na spotřebu léčiv „dle užití“ a o výdajích na vybrané skupiny zdravotnických prostředků z podkladů ÚZIS ČR.“.
Z údajů ÚZIS převzatých od SÚKL je patrné, že údaje o tzv. spotřebě zachycují pouze informaci
o distribuci léků! Vyvozovat z údajů o distribuci léků představy o konzumaci léčiv pacienty je zavádějící. Údaje o distribuci popisují jen chování distributorů. Významná část distribuovaných léků nekončí
u českých pacientů!
Tím, že léky dodávané do ČR jsou jedny z nejlevnějších v EU, jsou tyto předmětem zájmu distributorů pro paralelní export. SÚKL odhaduje, že objem paralelního exportu činí až 20% celkového objemu distribuovaných léků (ve finančním vyjádření).
O spotřebě léčiv vypovídá mnohem více než bod 4. úvodních poznámek tabulka 11.6 Odhad celkových výkonů a tržeb lékáren a výdejen publikace ÚZIS „Ekonomické informace ve zdravotnictví 2009“.
Léčivé přípravky jsou oprávněny vydávat lékárny. Minoritní výdej lze zaznamenat u radiofarmak (nukleární medicína), imunologických přípravků (očkovací centra a praktičtí lékaři) a transfusních přípravků (transfusní stanice). Tržby lékáren proto reálně vypovídají o skutečném stavu výdeje léků za uplynulý rok.
Z údajů ÚZIS o tržbách lékáren za roky 2004-2009 jsme připravili 2 přehledové grafy, ze kterých je více patrný vývoj spotřeby léků.
Graf-Tržby lékáren za recepty a žádanky, soubor typu pdf, (106,67 kB)
Meziroční nárůst 2008 - 2009 ve finančním objemu léků vydaných na recept, téměř +4mld.Kč, nebyl způsoben zdražováním léků! Jedná se o efekt masivního zvýšení množství předepsaných léků
a předepisovaní nových, dražších léků. Lékaři byli na začátku roku 2009 upozorněni, že od roku 2010 budou zavedeny limity preskripce. Tak jako v minulosti, kdy se limity odvozovaly od dřívějšího chování lékařů, nárůst nereflektoval skutečnou potřebu pacientů, ale skutečnost, na kterou upozornil článek větou „Lékaři jich zbytečně moc předepisují“.
Na spodní křivce grafu je vidět mírný nárůst objemu léků vydaných na žádanky. Jedná se o všechny žádankové léky, tj. jak léky pro cílenou léčbu, tak léky pro léčbu pacientů hospitalizovaných na lůžku (infuse, heparin, ATB, apod.). Nárůst finančního objemu je nepatrný, ačkoliv se pacientům dostalo více účinných léků.
Pro hodnocení spoluúčasti pacientů na vydaných lécích je významný druhý graf, který porovnává výdaje pacientů na léky bez předpisu a doplatky na receptové léky s náklady zdravotních pojišťoven na léky na recepty a žádanky.
Graf-Tržby lékáren za recepty a žádanky a OTC+doplatky, soubor typu pdf, (117,85 kB)
Z grafu je na první pohled patrné, že se maximální možná spoluúčast pacientů zvýšila o necelých 1,6% oproti roku 2008!
Spodní křivka nezahrnuje refundaci poplatků pacientům zdravotními pojišťovnami. Refundace mohla činit více než 150 mil.Kč. Jestliže vzrostl objem předepsaných léků o cca 4 mld. Kč a max. spoluúčast jen
o 0,218 mld.Kč, potom je zřejmé, že poklesla průměrná spoluúčast na 1 lék vydaný na recept. Přesný údaj o poklesu zátěže obyvatelstva přímými platbami za léky uvádí tabulka 2.1 a tabulka 13.2 publikace ÚZIS.
V článku bylo uvedeno, že průměrná hodnota výdajů na 1 občana činila 7618 Kč. Jde o desinformaci, ke které došlo na základě teoretického výpočtu o distribuovaných lécích (obrat distribuce 79,75 mld. Kč/2009).
K dispozici je přitom reálné číslo, tj. skutečné tržby lékáren za léky na recept, léky na žádanky a léky bez receptu. Tržby činily v součtu 62,815 mld. Kč. Chyba v odhadu činí více než 17 mld. Kč.
Průměrná hodnota výdajů za léky na 1 občana (včetně nákladů zdravotních pojišťoven!) v roce 2009 činila 6000 Kč.
Publikace ÚZIS nabízí mnohé údaje, ze kterých je patrné, že ekonomické „černé díry“ českého zdravotnictví nespočívají v předražených lécích. Pozornost je nutné věnovat i údajům o počtu nemocnic v ČR a EU, počtu lékařů na 100tis. obyv., etc.
Rozpor mezi efektivitou regulace cen a úhrad léků a neefektivitou regulace ostatních nákladů zdravotního pojištění nejlépe dokazuje graf nákladů VZP na péči a Rp léky 2004-2010. Údaje jsou dostupné ve výročních zprávách VZP ČR.
Graf - Vývoj nákladů na zdravotní péči VZP 2004 - 2010, soubor typu pdf, (30,15 kB)
Na závěr SÚKL dodává, že v ČR jsou léky po revizi cen z roku 2008 jedny z nejlevnějších v EU. Provedením revizí úhrad u více než 70% finančního objemu hrazených léčiv bylo u nejčastěji užívaných lékových skupin dosaženo cenového dna v rámci EU/EEA. K doložení reálnosti nejnižších cen léků v EU lze použít např. graf s názvem „Distribuční paradox“ (viz níže), kde je porovnán obrat lékáren za všech léky na žádanky (v prodejních cenách) s obratem distribuce části žádankových léků (v nákupních cenách). Sytě modrá křivka je důkazem toho, že distributoři věnují významnou část svých aktivit prodeji mimo ČR. Pro doplnění uvádíme, že jen za posledního 1 a půl roku vzniklo přes 100 nových distributorů z řad lékáren. Tyto lékárny se namísto výdeje léků pacientům zabývají nákupem léků pro další distribuci (prodej mimo ČR), jelikož tak mohou dosáhnout vyššího zisku při nákupu za české nízké ceny a prodejem za ceny obvyklé mimo ČR, než pouhým výdejem léků na recept v ČR. Od roku 2009 rozevírají obraty mezi výdejem
a distribucí.
Pokud by léky v ČR byly předražené, jak mohly některé články vyznít, tak by distributoři neprodali lék mimo ČR.
Graf: Graf_dis paradox, soubor typu pdf, (94,18 kB)
Tiskové a informační oddělení
29. 12. 2010
cz