ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Reakce na článek deníku Právo

Státní ústav pro kontrolu léčiv se vyjadřuje k tvrzením deníku Právo, která uvedl v článku „Nečinnost SÚKL stála loni veřejné zdravotní pojištění stovky milionů“. Vzhledem k tomu, že zmíněný článek obsahuje mnohé nepřesnosti, zkreslené a nepravdivé informace, je Ústav nucen reagovat a uvést věci na pravou míru.  

Dne 27. 4. 2021 deník Právo vydal článek s názvem „Nečinnost SÚKL stála loni veřejné zdravotní pojištění stovky milionů“, ve kterém se věnuje obvinění vznesenému Svazem zdravotních pojišťoven (dále jen „SZP“), dle jehož tvrzení Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) v roce 2020 svou nečinností připravil systém veřejného zdravotního pojištění o stovky milionů korun.

Z kontextu uvedeného článku je patrné, že jádro sdělení deníku Právo spočívá v informování o domnělé nečinnosti Ústavu, na které upozornil Svaz zdravotních pojišťoven ve svém podání v říjnu loňského roku. Toto podání však nesměřovalo do řízení o revizi maximálních cen, jak mylně Právo uvádí, nýbrž do řízení o revizi úhrad z veřejného zdravotního pojištění (revize úhrad referenční skupiny č. 69/3 – interferony a ostatní léčiva k terapii roztroušené sklerózy, parenterální). To je typ správního řízení, ve kterém se maximální ceny léků vůbec neřeší, naopak upravuje se výše nároku pacienta na příspěvek ze zdravotního pojištění na posuzované léky. Jinými slovy, v revizi úhrad, pokud se úhrady léčiv snižují, snižuje se tím příspěvek zdravotních pojišťoven pacientům na nákup daných léčiv, a může tím tedy růst doplatek. Doplatek je totiž rozdíl mezi cenou léku a jeho úhradou ze zdravotního pojištění. Ceny léků se v předmětném řízení neměnily a ani neměly měnit, nebylo to předmětem řízení. Předmětem bylo zrevidovat výši úhrady na žádost pojišťoven. S klesající úhradou tedy šetří zdravotní pojišťovny, ale mohou tím vznikat doplatky. Je tedy naprosto zavádějící a nepravdivé, že by nečinností Ústavu v revizích úhrad „měly vydělat některé farmaceutické společnosti“, jak Právo uvádí ve svém článku. Pokud někdo z opožděného vydání revizního rozhodnutí mohl profitovat, tak jedině pacienti, kterým se úhrada, tedy příspěvek na tyto léky nesnížil, respektive snížil později.

Není ani pravdou, že by se „dlouho nic nedělo“ a „až v březnu 2020 se řešily teprve podklady pro cenové reference“. Správní řízení bylo zahájeno na žádost Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), nikoliv Svazu zdravotních pojišťoven, jak Právo uvádí, a to 17. října 2019. VZP není součástí Svazu. Již 6. listopadu, tedy 20 dnů po zahájení správního řízení byly cenové reference do spisu vloženy – což je patrné z veřejně dostupného spisu. Šlo o celkově jedno z nejsložitějších revizních řízení, s desítkami účastníků řízení, s více než 30 vyjádřeními účastníků a mnoha odbornými podklady, které přicházely do spisu již od samého zahájení řízení, obsahujících stovky/tisíce stran textu. Se všemi se musí Ústav seznámit, jak mu ukládá zákon, posoudit je a zohlednit v rozhodnutí. Ačkoli tedy navenek nebyly vydávány písemnosti, Ústav musel interně zpracovávat a vypořádávat všechna došlá vyjádření, aby je následně mohl zveřejnit v hodnotící zprávě, resp. rozhodnutí. Zcela mimořádně navíc v daném řízení byla podána hned dvě procesní odvolání (proti usnesení o prodloužení lhůty účastníkům řízení a proti usnesení o stanovení další procesní lhůty pro vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí). Tato odvolání musela být postupně předložena k rozhodnutí Ministerstvu zdravotnictví a muselo se počkat, dokud ministerstvo nerozhodne. V žádném okamžiku tedy řízení nebylo zpožděné z důvodů spočívajících na straně Ústavu.

Ústav předmětnou zkrácenou revizi úhrad skupiny č. 69/3 svévolně a zbytečně nezdržoval. Jak je popsáno výše a je ověřitelné i ze spisové dokumentace, jednalo se o procesně i odborně náročné správní řízení, nadto nikoli jediné.

Ústav také považuje za nutné shrnout, že v oblasti stanovování a změn maximálních cen a výší úhrad vede každý rok tisíce správních řízení. Jsou to žádosti o stanovení nebo změnu maximálních cen, stanovení nebo změnu úhrad ze zdravotního pojištění, revize maximálních cen, revize úhrad aj. Za rok 2020 se počet správních řízení zahájených sekcí cenové a úhradové regulace Ústavu vyšplhal na více než 1 500. Jen z revizí úhrad, zkrácených i hloubkových, Ústav v loňském roce vygeneroval úspory v objemu cca 3,5 mld. Kč. V roce 2019 vygeneroval úspory v objemu 5 mld. Kč. Jsou to úspory, které slouží k financování např. nových léčivých přípravků nebo nových indikací již hrazených přípravků. Úspory, které mají opět sloužit pacientům, ve prospěch dostupnosti jejich zdravotní péče.

Deník Právo v současné době ostře vystupuje proti Ústavu z toho důvodu, že se na něj Ústav obrátil s žádostí o informace ve vztahu k otevřené podpoře preskripce a spotřeby léčivého přípravku ivermektin na stránkách tohoto deníku, což zákon považuje za nedovolenou reklamu. Otázkou tedy je, jaký je skutečný motiv deníku upozorňovat na údajná pochybení Ústavu, nad to však bohužel nepravdivou argumentací.

Tiskové a informační oddělení