Průzkum se uskutečnil na konci roku 2016 a v části dotazování laické veřejnosti oslovil přes 1500 jednotlivců, dále tisíc lékařů a stejný počet lékárníků.
Získávání informací o lécích
- Veřejnost nejčastěji získává informace o lécích prostřednictvím svého ošetřujícího lékaře (39 %). Druhým informačním zdrojem v pořadí je příbalový leták (23 %). Internet je v této oblasti využíván překvapivě málo (13 %), stejně tak konzultace s lékárníkem (11 %).
Nákup léků na internetu
- Léky na internetu nakupuje 45 % internetových uživatelů, ale pouze výjimečně. V meziročním srovnání došlo k mírnému nárůstu těch, kteří přes internet léčiva čas od času nakupují.
- Nejčastějším sortimentem nakupovaným přes internet však nejsou léky, ale vitamíny a doplňky stravy (76 %).
- Každý desátý dotázaný si při nákupu léků na internetu ověřuje legálnost takové nabídky.
- Více než polovina dotázaných (55 %) léky na internetu nekupuje nikdy.
- 1 % dotázaných přiznalo, že již někdy na internetu využilo nelegální nabídky (např. receptových léků na hubnutí nebo na spaní).
Čtení příbalového letáku a dodržování doporučení v něm uvedených
- Naprostá většina oslovených si v případě užívání nového léku přečte příbalový leták. Pouze 4 % respondentů příbalovou informaci nečtou. Doporučení, která jsou uvedena v příbalovém letáku, lidé zpravidla dodržují.
Kontrola domácí lékárničky a důvody nepoužívání léků
- Většina populace (8 lidí z 10) kontroluje alespoň čas od času použitelnost léků v rámci domácí lékárničky.
- Téměř tři pětiny populace mají doma pouze léky, které pravidelně nebo alespoň čas od času používají. Dvě pětiny osob pak doma skladují i nepoužívané léky.
- Nejčastějším důvodem pro přítomnost nepoužívaných léčiv v domácnosti je změna léčby
a nasazení jiné léčby (52 %), případně je mají doma do zásoby (33 %). Dalšími důvody přítomnosti nepoužívaných léčiv v domácnosti je prošlá doba použitelnosti (17 %) a výskyt nežádoucích účinků během léčby a následné vysazení léku (16 %).
Hlášení nežádoucích účinků léků
- Téměř dvě třetiny oslovených se domnívají, že o nahlášení podezření na nežádoucí účinek léku mohou požádat lékaře nebo lékárníka. 27 % respondentů si myslí, že nahlášení mohou provést sami. Většina lidí zatím však s žádným nežádoucím účinkem zkušenost nemá.
- V případě podezření na nežádoucí účinek léku tuto zkušenost většina pacientů nahlásila svému ošetřujícímu lékaři.
Mezi nejzajímavější zjištění průzkumu z části lékařské a lékárnické patří tato:
LÉKAŘI
- V případě podezření na závažný nežádoucí účinek by naprostá většina lékařů (95 %) zaslala hlášení SÚKL. Dvě pětiny dotázaných by také předaly informaci obchodnímu zástupci (reprezentantovi) firmy, která je držitelem rozhodnutí o registraci léčiva. Pouze s pacientem by nastalou situaci řešil jen zlomek lékařů (3 %).
- Více než polovina lékařů nikdy nevyužívá možnosti předepsat pacientovi lék pouze s použitím názvu účinné látky, tedy generické preskripce (52 %), 11 % lékařů o této možnosti vůbec neví.
LÉKÁRNÍCI
- Zákonné možnosti substituce přípravků alespoň někdy využívají téměř všichni lékárníci (97 %).
- Naprostá většina lékárníků ví o nebezpečí padělaných léčivých přípravků (95 %). Informace o těchto padělcích získávají především ze SÚKL (92 %) a dále potom obecně z internetu (47 %).
Další zjištění průzkumu týkající se lékařů a lékárníků se dozvíte zde: Lékaři a lékárníci (218,34 kB).
Tiskové a informační oddělení
1. 3. 2017
1. 3. 2017
Kontakt pro média: Mgr. Lucie Přinesdomová, e-mail: lucie.prinesdomova@sukl
cz, tel.: 272 185 756
