ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Q&A ke značení

Požadavky na značení hodnocených léčivých přípravků jsou dány pokynem Evropské Komise pro správnou výrobní praxi: The Rules Governing Medicinal Products in the European Union, Volume 4, EU Guidelines to Good Manufacturing Practice, Annex 13 , Investigational Medicinal Products, jehož českým překladem je pokyn VYR-32 doplněk 13 .  

Anglická verze tohoto dokumentu je dostupná na webu Evropské Komise:
https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/files/eudralex/vol-4/2009_06_annex13.pdf

Český překlad tohoto pokynu na webu SÚKL (VYR-32 doplněk 13):
https://www.sukl.cz/leciva/doplnek-13-verze-1

1. Jaké změny štítků se předkládají Ústavu

Dotaz:

Musí být Ústavu předložena jakákoliv změna, ke které došlo na štítku studijní medikace, který byl v minulosti Ústavem schválen? Je pak posouzení každé změny štítku studijní medikace písemně dokumentováno Ústavem a vždy zasláno zadavateli?

Odpověď:

Na SÚKL musí být předloženy pouze podstatné změny štítků, tedy změny týkající se vynechání některého z povinných údajů, které jsou dány pokynem VYR-32 doplněk 13, oproti původně schválené verzi štítků, nebo změny, které souvisí s jinou podstatnou změnou v daném klinickém hodnocení (např. změna zadavatele). Podstatné změny štítků Ústav schvaluje a zasílá vyjádření zadavateli. Ostatní změny jsou považovány za nepodstatné, a proto není nutné je samostatně předkládat. Nepodstatné změny mohou být předloženy až s další podstatnou změnou.

2. Změna zadavatele – jak postupovat

Dotaz:

U probíhajícího klinického hodnocení došlo ke změně zadavatele. Ústavu budou předloženy nové štítky obsahující název a adresu nového zadavatele. Bude možné používat stávající zásobu medikace, tedy s názvem a adresou původního zadavatele na štítku? Bude možné pokračovat v zásobování center medikací v původních obalech? Bude možné mít na centru medikaci v obalech s názvem a adresou původního a současně i nového zadavatele na štítku? Jaká je přechodná doba na implementaci nových obalů u klinického hodnocení?

Odpověď:

Změna zadavatele je dle zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech ve znění pozdějších předpisů § 59 změna, která musí být předem schválena SÚKL (posuzuje se jako podstatný dodatek). V tomto případě tedy musí být Ústavu předloženy ke schválení nové štítky studijní medikace.

Zásobu obalů s původním názvem zadavatele je možné spotřebovat. Obaly IMP, které jsou na centru, zůstanou beze změny, ale subjekty hodnocení by měly dostat dodatek k informacím pro pacienta, kde budou o této změně informovány.

Vyrobené IMP v obalech s původním zadavatelem na štítku je možné do vyčerpání zásob dodat na centra. Nově vyrobené šarže by následně měly být značeny štítky s novým zadavatelem, které budou schváleny v rámci dodatku ke KH. V případě vyrobených, ale ještě nedistribuovaných IMP obsahujících štítek s původním zadavatelem, by měl zadavatel navrhnout řešení sám – buď jak je uvedeno výše, tzn. obal zůstane beze změny, ale o změně budou subjekty hodnocení informovány formou dodatku k informacím pro pacienta (případně kartičkou ke studii), nebo může zadavatel zajistit přeštítkování výrobcem.

Z výše uvedeného vyplývá, že na centru může být současně medikace se starými i novými štítky.  Důležité je informovat o této možnosti i subjekty hodnocení.

Přechodná doba na implementaci nových obalů není nikde stanovena. Vychází se ze stavu, který je. Jiná je tedy situace, pokud byly všechny IMP vyrobeny a již se další šarže pro KH nebudou vyrábět. A jiná situace, pokud se budou vyrábět nové šarže.

3. Zhodnocení, zda se jedná o podstatnou změnu štítku

Dotaz:

Je změna v uváděném označení látky (např. z ABC-123 na NÁZEV) považována za podstatnou změnu, kterou je třeba Ústavu předložit ke schválení?

Odpověď:

Změna v označení látky je považována za nepodstatnou. Není tedy nutné ji samostatně předkládat ke schválení Ústavem.

4. Lze použít jeden štítek pro více klinických hodnocení?

Dotaz:

Je možné mít jeden štítek pro více klinických hodnocení?

Odpověď:

Ano, použití jednoho štítku pro více klinických hodnocení je možné. Zároveň však musí být ze štítku jednoznačně patrné, pro které klinické hodnocení je určený. Informace, jak je toto ošetřeno, by měla být popsána v průvodním dopise (např. přeškrtnutí nebo přelepení čísel ostatních klinických studií).

5. Kdo může provádět štítkování, může štítkovat monitor klinického hodnocení?

Dotaz:

Z důvodu prodloužené expirace bude prováděno přeštítkování hodnocených přípravků. Musí v ČR přeštítkovávat a dozorovat vždy farmaceut? Anebo je v ČR možné, že přeštítkování provede někdo jiný, např. monitor pod dozorem jiného člena studijního týmu apod.?

Odpověď:

V bodu 33 pokynu VYR-32 doplněk 13 je uvedeno následující: „Přeštítkování studijní medikace má provádět výrobce léčivých přípravků s příslušným povolením. V odůvodněných případech jej lze ovšem provést v místě hodnocení farmaceutem klinického hodnocení či jiným zdravotnickým pracovníkem nebo pod jejich dohledem v souladu s národními předpisy. Pokud toto není možné, může úkon provést příslušně vyškolený monitor (monitoři) klinického hodnocení. Tento úkon má být proveden v souladu se zásadami správné výrobní praxe a standardními operačními postupy a případně na základě smlouvy, zkontrolovat jej má další osoba. Toto dodatečné značení má být příslušně zdokumentováno jak v dokumentaci klinického hodnocení, tak v záznamech o šarži.“

Z výše uvedeného vyplývá, že přeštítkování hodnocených léčivých přípravků z důvodu prodloužení doby použitelnosti je možné, při dodržení výše uvedených postupů, provést příslušně vyškoleným monitorem.

6. Může lékárna provádět dodatečné značení na sekundárním obalu IMP?

Dotaz:

Je možné, aby registrovaný přípravek určený pro klinické hodnocení v České republice značila lékárna štítkem „pro účely klinického hodnocení“. Může lékárna měnit sekundární obal IMP?

Odpověď:

Ano, lékárna může značit hodnocený léčivý přípravek. Podmínky pro klinická hodnocení léčivých přípravků v lékárnách blíže upravuje pokyn SÚKLu LEK-12 verze 2. V tomto pokynu jsou mimo jiné uvedeny informace týkající se značení v lékárnách dané Správnou lékárenskou praxí, a to v souladu s požadavky § 19 odst. 2 vyhlášky č. 226/2008 Sb. Pokud lékárna opatří hodnocený léčivý přípravek dodatečným štítkem, musí u konkrétního přípravku / balení nejprve vyřadit jedinečný identifikátor (UI) ze systému uložišť pro ochranné prvky. Dál s ním zachází jako s hodnoceným léčivým přípravkem.

Současně musíme upozornit na skutečnost, že lékárna klinického centra může přeznačit hodnocený léčivý přípravek, pokud je toto provedeno u poskytovatele zdravotních služeb osobami oprávněnými léčivé přípravky připravovat nebo upravovat a hodnocený léčivý přípravek je určen k použití výhradně u daného poskytovatele zdravotních služeb (dle § 57 odst. 1 zákona o léčivech).

Lékárna oprávněná připravovat léčivé přípravky může přeznačit hodnocený léčivý přípravek i pro jiného poskytovatele zdravotních služeb. Tato lékárna však musí přeznačenou medikaci dodat přímo do klinického centra, nikoli do jiné lékárny (dle pokynu SÚKL LEK-9, který upřesňuje požadavky vyhlášky č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky).

7. Značení registrovaných přípravků u nekomerčních studií

Dotaz:

Jaké jsou požadavky na značení registrovaných přípravků odebíraných z místního trhu určených pro nekomerční klinické hodnocení?

Odpověď:

Požadavky na značení hodnocených léčivých přípravků jsou dány EU GMP pokynem EudraLex Volume 4, Annex 13 (https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/files/eudralex/vol-4/2009_06_annex13.pdf), jehož českým ekvivalentem je pokyn VYR-32 doplněk 13 (https://www.sukl.cz/leciva/doplnek-13-verze-1). Údaje na štítcích by měly být uvedeny v oficiálním jazyce (jazycích) země, v níž se má hodnocený léčivý přípravek používat.

U klinických hodnocení s charakteristikou podle článku 14 směrnice 2001/20/ES (nekomerční klinická hodnocení s registrovanými léčivými přípravky prováděná na pacientech se stejnými charakteristikami, na které se vztahují indikace uvedené v rozhodnutí o registraci.) má být původní obal kromě nápisu „Pouze pro účely klinického hodnocení“ či podobné formulace, opatřen ještě následujícími údaji, které by však neměly překrývat původní značení:

  • jméno zadavatele, smluvního výzkumného pracoviště nebo zkoušejícího,
  • referenční kód hodnocení umožňující identifikaci místa hodnocení, zkoušejícího a subjektu hodnocení. 

V případě, že tyto přípravky nejsou užity ve stejné indikaci, která je uvedená v rozhodnutí o registraci (off-label use), je třeba, aby štítek obsahoval informace dle bodu 26 pokynu VYR-32 doplněk 13. Není však třeba uvádět údaje, které jsou již na původním obalu (např. název přípravku, síla, léková forma, číslo šarže, doba použitelnosti...). Štítek by měl být umístěn na původním obalu a neměl by překrývat původní značení.

8. Může být štítek primárního obalu pouze v anglickém jazyce?

Dotaz:

Hodnoceným léčivým přípravkem je injekční roztok, který bude pacientovi podán v nemocnici. Může být takovýto přípravek značen štítkem pouze v anglickém jazyce?

Odpověď:

Dle pokynu VYR-32 doplněk 13 (bod 28) by měly být údaje na štítcích uvedeny v oficiálním jazyce (jazycích) země, v níž se má hodnocený léčivý přípravek používat. Ve výjimečných a dostatečně zdůvodněných případech mohou být štítky primárního obalu uvedené v anglickém jazyce akceptovány. Štítky sekundárního obalu musí být každopádně v českém jazyce.

Upozorňujeme však, že situace, kdy je přípravek podán ve zdravotnickém zařízení a pacient s ním nebude nakládat, není dostatečným důvodem pro absenci českého štítku.

9. Může být štítek primárního obalu pouze v anglickém jazyce?

Dotaz:

Hodnocený léčivý přípravek i placebo jsou sterilní roztoky pro intravenózní infusi (5 ml roztok v 10 ml vialce). Roztok bude naředěn a podán formou intravenózní infuse ve zdravotnickém zařízení. Infuse bude připravena vyškoleným farmaceutem.

Vzhledem k tomu, že IMP a placebo jsou skladovány při teplotě -60°C až -90°C a v současné rané fázi vývoje je k dispozici pouze omezené množství hodnoceného léčiva, vialky budou označeny štítkem po svém naplnění, během procesu výroby hodnoceného léčiva, těsně před zmrazením přípravku na teplotu, která je doporučena pro jeho skladování. Primární obal placeba bude značen stejně, aby odpovídal primárnímu obalu IMP.

Z těchto důvodů není možné na štítek primárního obalu uvést údaje v českém jazyce. Léčivý přípravek bude dodáván jako vialka v krabičce. Obaly mají zůstat neodděleny až do okamžiku přípravy přípravku farmaceutem. Sekundární obal bude opatřen štítkem v českém jazyce, který bude obsahovat všechny údaje požadované pokynem VYR-32 doplněk 13.

Štítek primárního obalu bude obsahovat číslo šarže, jedinečné číslo obalu, číslo Protokolu, název přípravku (IMP/Placebo), síla, léková forma (Solution for infusion), a logo zadavatele.

Odpověď:

S ohledem k popsaným specifikům (omezené množství přípravku zmrazovaného na -90°C okamžitě po naplnění) lze použití angličtiny na štítku primárním obalu považovat za odůvodněné. Doporučujeme na tuto skutečnost upozornit v odpovídajícím manuálu pro lékárníka, aby nedocházelo k pochybnostem o správnosti balení, a zároveň tuto informaci i odůvodnění uvést v průvodním dopise během předložení žádosti o klinické hodnocení.

10. Může být štítek na primárním obalu (tlakový obal) pouze v anglickém jazyce?

Dotaz:

Je možné tlakový obal, který se nasazuje do dávkovacího inhalátoru, označit pouze štítkem v anglickém jazyce? Tlakový obal není možné opatřit větším štítkem, neboť by nebylo možné tlakovou nádobu dostatečně nasadit do inhalátoru, a ten by pak nefungoval správně. Informace na štítku tlakové nádoby jsou též uvedeny v bookletu pro inhalátor, který obsahuje štítek v českém jazyce. Současně karta pacienta, ve které je vysvětleno použití inhalátoru, obsahuje všechny základní informace v českém jazyce.

Odpověď:

Dle pokynu VYR-32 doplněk 13 (bod 28) by měly být údaje na štítcích uvedeny v českém jazyce. Ve výjimečných a dostatečně zdůvodněných případech mohou být štítky primárního obalu v anglickém jazyce akceptovány. S ohledem k uvedeným skutečnostem lze použití angličtiny na štítku primárním obalu považovat za odůvodněné.

11. Údaje o zadavateli pouze v anglickém jazyce

Dotaz:

Je možné uvést kontaktní údaje v anglickém jazyce, tedy nepřekládat do českého jazyka pojmy „Sponsor“, „Address“, „Department“, „Vienna“, „Austria“? Ostatní údaje na štítku budou pochopitelně v českém jazyce.

Odpověď:

Dle pokynu VYR-32 doplněk 13 (bod 28) by měly být údaje na štítcích uvedeny v českém jazyce. Samotnou adresu zadavatele však nutné překládat není a může zůstat v původní podobě.

12. Může být značení „Pouze pro účely KH“ psáno v angličtině?

Dotaz:

Registrovaný léčivý přípravek bude značen dodatečným štítkem obsahujícím “Pouze pro účely KH” a označení k identifikaci protokolu a EudraCT. Je možné, aby byly tyto informace v angličtině, nebo musí být v českém jazyce?

Odpověď:

Text “Pouze pro účely klinického hodnocení” musí být v českém jazyce. „EudraCT number“ není třeba překládat, tedy může být ponecháno v tomto znění, a za ním uvést číslo dané studie. 

13. Údaje o zadavateli uvedené na štítcích

Dotaz:

Musí být na štítcích celá adresa zadavatele klinického hodnocení, včetně telefonního čísla, nebo stačí pouze jméno zadavatele? 

Odpověď:

Dle pokynu VYR-32, doplněk 13 (bod 26) má být na štítku uvedeno jméno, adresa a telefonní číslo zadavatele, smluvního výzkumného pracoviště či zkoušejícího (hlavní kontakt pro informace o přípravku, klinickém hodnocení a odslepení v případě nouze). Současně platí (bod 27 daného pokynu), že adresa a telefonní číslo hlavního kontaktu pro informace o přípravku, klinickém hodnocení a případech nouzového odslepení nemusejí být na značení uvedeny, pokud subjekt dostal leták či kartu, na níž jsou tyto údaje uvedeny, a pokud byl vyzván, aby je měl neustále při sobě.

14. Chybějící údaje na štítku

Dotaz:

Je možné schválit štítek, na kterém chybí jméno zkoušejícího a místo hodnocení? Místo hodnocení a též jméno zkoušejícího bude možné identifikovat pomocí čísla subjektu hodnocení.

Odpověď:

Toto zdůvodnění pro chybějící údaje je dostatečné a mělo by být předloženo současně s předloženými štítky, např. v Průvodním dopise. Zároveň upozorňujeme, že jméno zkoušejícího nemusí být na štítku hodnoceného léčivého přípravku uvedeno, pokud je uvedeno například na Pacientské kartě.

15. Pravidla značení registrovaných léčivých přípravků nehodnocených pro účely KH (AxMP, dříve NIMP)

Dotaz:

Podle jakých pravidel se řídí značení registrovaných léčivých přípravků, které jsou pro účely KH použity jako nehodnocené, dodává-li je zadavatel “pro studii” a neberou se tedy ze stávajících zásob lékáren?

Odpověď:

Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 226/2008 Sb. značení nehodnocených léčivých přípravků (AxMP = Auxiliary Medicinal Product, dříve NIMP = Non-Investigational Medicinal Product) nezmiňuje. Požadavek na značení AxMP není uveden ani v pokynu VYR-32, doplněk 13. Obecně však doporučujeme řídit se aplikovatelnými pravidly pro značení hodnocených přípravků uvedenými v pokynu VYR-32, doplněk 13.

Pokud zadavatel dodává AxMP pro klinické hodnocení přímo, tak je doporučeno přípravky minimálně doznačit textem “pro účely klinického hodnocení” (nebo obdobnou větou) a identifikací klinického hodnocení, nejlépe EudraCT číslem nebo číslem protokolu. Důvodem je, že veškerá studijní medikace musí být jak v lékárně, tak v centru klinického hodnocení, uchovávána odděleně od ostatních léků a aby tedy nemohlo dojít k záměně neoznačených AxMP s běžnými zásobami lékárny.

Pokud se jedná o AxMP v cizojazyčném obalu, pak je doznačení minimálně výše zmíněnými údaji důrazně doporučováno. Neoznačený přípravek by totiž mohl být považován za neregistrovaný přípravek ve smyslu § 8 odst. 3 zákona o léčivech, který podléhá nahlašovací povinnosti Ústavu. Správné zacházení s takovým AxMP a poučení subjektu hodnocení o uchovávání, používání, dávkování a možných nežádoucích účincích by měl zajistit zkoušející lékař na základě informací, které k danému přípravku obdrží od zadavatele.

Distribuce AxMP podléhá stejným pravidlům jako u hodnocených léčivých přípravků

16. Značení nehodnocených léčivých přípravků (AxMP, dříve NIMP) registrovaných v ČR

Dotaz:

Je třeba značit AxMP registrované v ČR, nebo se značí pouze zahraniční cizojazyčné přípravky?

Odpověď:

Pokud jsou registrované AxMP dodávány zadavatelem, pak je doporučeno přípravky doznačit minimálně textem “pro účely klinického hodnocení” (nebo obdobnou větou) a identifikací klinického hodnocení, nejlépe EudraCT číslem nebo číslem protokolu. Důvodem je, že veškerá studijní medikace musí být jak v lékárně, tak v centru klinického hodnocení, uchovávána odděleně od ostatních léků a aby tedy nemohlo dojít k záměně neoznačených AxMP s běžnými zásobami lékárny. Přípravky by měly být uvedeny v průvodním dopise, kde má být současně uvedeno i jak budou doznačeny. Návrh značení v tomto případě není třeba předkládat.

AxMP odebírané lokálně není nutné značit.

17. Značení nehodnocených léčivých přípravků (AxMP, dříve NIMP) dovážených ze zahraničí

Dotaz:

Je nutné předkládat štítky pro AxMP dovážené ze zahraničního trhu (EU), nebo to není třeba stejně jako pro AxMP odebírané z našeho trhu?

Odpověď:

V současné době, dle platné legislativy, nevyžadujeme předložení značení pro registrované AxMP.

V případě, že však zadavatel předloží Ústavu návrhy značení AxMP (což může učinit), Ústav se návrhem značení bude zabývat. V takovém případě je vhodné uvést, kde k tomuto značení dochází. Značení by mělo být prováděno stejně jako u hodnocených léčivých přípravků výrobcem v souladu s požadavky SVP nebo lékárnou v souladu s pokynem Ústavu LEK-12. Přesná pravidla pro značení AxMP nejsou definována, štítky by však neměly obsahovat nečitelné, neúplné, nesprávné nebo zavádějící informace, které by mohly mít vliv na průběh studie a bezpečnost subjektů hodnocení. Obecně doporučujeme řídit se aplikovatelnými pravidly pro značení hodnocených přípravků, viz VYR-32, doplněk 13).

18. Značení nehodnocených léčivých přípravků (AxMP, dříve NIMP) – stačí označit celé balení?

Dotaz:

Pokud je do lékárny dodán celý balík AxMP, stačí označit celé balení (pro účely oddělení od běžného léčiva v lékárně), nebo musí být značen vnější obal každého léčiva zvlášť, každé jedné krabičky?

Odpověď:

Současná právní úprava se značením nehodnocených léčivých přípravků nezabývá. V rámci zachování oddělených zásob od běžného léčiva však doporučujeme, aby byla označena každá jednotlivá krabička, jelikož by v případě vybalení mohlo dojít k záměně.

19. Použití barevných štítků

Dotaz:

Je možné použít pro každou sílu hodnoceného léčivého přípravku jinou barvu štítku, aby se u pacientů minimalizovalo riziko možné záměny? Je použití barevných štítků legislativně omezeno?

Odpověď:

Současná legislativa na značení hodnocených léčivých přípravků neomezuje použití barev na etiketách. Je však nutné vzít na vědomí, že v případě zaslepených klinických hodnocení by měly být pečlivě zváženy všechny rozdíly, aby bylo zachováno zaslepení studie.

 

icon.png English version

17. června 2021

Odbor posuzování farmaceutické dokumentace