Všeobecné informace

Počet diabetiků u nás i na celém světě roste. Podle Světové zdravotnické organizace (SZO) je celosvětově evidováno nejméně 171 000 000 nemocných a podle posledních odhadů se počet nemocných do roku 2030 může zvýšit téměř dvojnásobně.

V České republice byl Ústavem zdravotnických informací a statistik zaznamenán vývoj v počtu diabetiků takto1/

  • rok 1980 - 317 144 léčených osob
  • rok 1985 - 396 007 léčených osob
  • rok 1990 - 479 125 léčených osob
  • rok 1995 - 552 236 léčených osob 
  • rok 2000 - 654 164 léčených osob
  • rok 2005 - 739 305 léčených osob
  • rok 2009 - 783 321 léčených osob

Graf, soubor typu pdf, (322,61 kB) vývoje počtu léčených diabetiků dle ÚZIS.

SZO definuje základní rozdělení tohoto onemocnění na diabetes mellitus2/:

  • typu 1 (inzulin -  dependentní, IDDM),
  • typu 2 (non – inzulin –dependentní, NIDDM) a
  • další typy diabetu, dříve označované jako sekundární diabetes (endokrinní při thyreopatiích, Cushingově syndromu atd.), dále při onemocnění pankreatu nebo po lécích (glukokortikoidy, thiazidová diuretika a další).
  • gestační diabetes mellitus

V poslední době nabývá na důležitosti i další skupina diabetu, která zatím není zcela v povědomí odborné a laické veřejnosti, tzv. monogenní diabetes způsobený poruchou jednoho genu, jde o dědičný diabetes, který bývá často zaměňován za diabetes 1. nebo 2. typu., přitom některá z forem monogenního diabetu postihuje 3 -5 % všech diabetických pacientů, což znamená asi 30 000 nemocných právě tímto typem diabetu3/. Znalost specifických genových mutací je důležitá nejen pro predikci průběhu onemocnění, ale i pro volbu optimální terapie (injekční léčba inzulinem může být úspěšně nahrazena tabletami).

Diabetes mellitus 2. typu

  • představuje většinu všech případů diabetu (90%)4/ 
  • je chronické onemocnění, jehož progrese vede k závažným makro- i mikroangiotickým cévním komplikacím.
  • není způsoben nedostatečnou produkcí inzulínu v těle, základní příčinou je inzulínová rezistence provázená zvýšenou tvorbou inzulínu, která po vyčerpání Langerhansových buněk pankreatu vede k inzulínové deficienci.
  • vzniká na základě geneticky daných dispozic v kombinaci s nezdravým životním stylem (nevhodné stravování s nadbytkem tuků a jednoduchých cukrů, nedostatek pohybové aktivity), je nejdůležitější součástí tzv. metabolického syndromu (obezita, hypertenze, hyperlipidémie).

Zdroje použité v článku:

1/ Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Péče o nemocné cukrovkou 2009, Péče o nemocné cukrovkou [online].c2007, vytvořeno 18.8.2010 [cit. 2010-09-09]. Dostupné z  <http://www.uzis.cz/publikace/pece-nemocne-cukrovkou-2009>
2/ World Health Organisation [online].c2010, vytvořeno 9.9.2010 [cit. 2010-09-09]. Dostupné z <http://www.who.int/diabetes/en/>
3/ Monogenní diabetes u dětí: od genetiky k léčbě [online]. c2009, vytvořeno 24.7.2009 [cit.2010-09-08]. Dostupné z: <http://www.fnmotol.cz/link-evropske-fondy>
4/ PERUŠIČOVÁ, J. Perorální antidiabetika – současnost. Ambulatná terapia, 2009, roč.7(1):44-47