ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Týdenní farmakovigilanční zpráva EMA k pandemii ke 13. 1. 2010

Tato zpráva Evropské lékové agentury informuje o nežádoucích účincích nahlášených v souvislosti s použitím vakcín a antivirových přípravků používaných proti současné H1N1 pandemické chřipce z informací dostupných k 13. lednu 2010.  

Podle informací dostupných k datu 3. ledna 2010 bylo jednou ze tří centralizovaně registrovaných vakcín  (Pandemrix, Celvapan, Focetria) očkováno nejméně 32,4 miliónů osob, z toho nejméně 220,000 těhotných žen. Spolu s národně registrovanými vakcínami (Panenza a Fluval P) bylo dle dostupných údajů v Evropě proti pandemické chřipce H1N1 celkem očkováno 36,4 miliónů lidí. Určitá část z tohoto počtu byla očkován dvěma dávkami vakcíny, přesný podíl se však liší mezi jednotlivými státy.

Převážná většina všech nežádoucích účinků hlášených v souvislosti s užitím vakcín proti pandemické chřipce a přípravku Tamiflu byla nezávažná.

Na základě zhodnocení druhých periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti předložených držiteli rozhodnutí o registraci vakcín Celvapan, Focetria a Pandemrix byl poměr přínosu a rizika těchto vakcín proti současné pandemické chřipce H1N1 opět vyhodnocen jako pozitivní. Přesto byla vyžádána doplňující data a posudky k určitým podezřením na výskyt nežádoucích  účinků. 

Centralizovaně registrované vakcíny

Od registrace všech tří centralizovaně registrovaných pandemických vakcín do 3. ledna 2010 bylo do systému EudraVigilance přijato celkem 11,649 hlášení (nárůst o 523 hlášení v porovnání s předchozí farmakovigilanční zprávou). Větší počet hlášení odráží zvýšený  počet očkovaných osob.

Pandemrix

Do 3. ledna 2010 bylo do systému EudraVigilance přijato celkem 8,580 hlášení (nárůst o 451 hlášení v porovnání s předchozí farmakovigilanční zprávou). Data, která byla k dispozici ke dni 11. ledna 2010 od členských států Unie a farmaceutické společnosti ukazují na to, že v Evropském hospodářském prostoru bylo distribuováno nejméně 61,7 miliónů dávek vakcíny. Počet očkovaných osob se odhaduje na nejméně 23,4 miliónů.

Nejčastěji hlášená podezření na nežádoucí účinky u dětí jsou od registrace vakcíny následující: horečka, vysoká horečka, zvracení, bolest v místě vpichu, bolest hlavy, průjem, kašel, únava, snížená chuť k jídlu, vyrážka, bolest břicha, neklid, nevolnost, netečnost, ospalost, zarudnutí v místě vpichu, otok v místě vpichu, plačtivost, onemocnění podobné chřipce, bolest svalů a bolest končetin.

Od poslední aktualizace farmakovigilanční zprávy bylo z území Evropského hospodářského prostoru nahlášeno 6 případů podezření na nežádoucí účinky s následkem smrti. Tato hlášení se týkala tří pacientů ve věku 27, 77 a 84 let se závažným onemocněním srdce a ledvin, dvouměsíčního dítěte, které zemřelo na infekci H1N1 v den očkování a dvou nedostatečně doložených případů. U nich byly k dalšímu posouzení vyžádány doplňující údaje.

Držitel rozhodnutí o registraci předložil dne 21. prosince 2009 periodicky aktualizovanou zprávu o bezpečnosti. Na základě jejího vyhodnocení nebyly v žádné věkové skupině pacientů identifikovány nové rizikové faktory. Držitel rozhodnutí o registraci byl vyzván k doplnění informací k případům hlášení  očního postižení, pásového oparu, záchvatů u pacientů s epilepsií, ochrnutí obličeje a úmrtí.

Od poslední aktualizace farmakovigilanční zprávy byly nahlášeny čtyři nové případy výskytu syndromu Guillain-Barré (GBS), včetně jednoho mimo Evropský hospodářský prostor. Diagnóza GBS  byla potvrzena ve dvou případech, v jednom k potvrzení do této chvíle nedošlo a v posledním případě nelze diagnózu potvrdit v důsledku nedostatečné dokumentace. U třech případů zpracovaných v páté aktualizaci farmakovigilanční zprávy byly dodány další informace a diagnóza GBS byla potvrzena. K tomuto datu bylo tedy v souvislosti s vakcinací Pandemrixem nahlášeno celkem 18 případů syndromu Guillain-Barré a jeden případ Miller-Fischerova syndromu (varianta syndromu Guillain-Barré). U případů, u nichž byl potvrzen pozdní vznik onemocnění, se syndrom objevil do 25 dnů po očkování. Vzhledem k tomu, že bylo vakcínou Pandemrix očkováno již zhruba 23.4 miliónů lidí a že výskyt syndromu Guillain-Barré v běžné populaci je odhadován na zhruba 2 případy na 100.000 lidí za rok, očekávaný počet případů, které by se přirozeně objevily v očkované populaci - nejméně 32 je vyšší počet než počet dosud nahlášených případů. 

Od registrace vakcíny bylo do systému Eudravigilance nahlášeno 15 případů neuritidy (zánětu nervů), 2 případy polyneuritidy (zánětlivé onemocněni periferních nervů), dva případy polyradikuloneuritidy (zánětlivé postižení nervových kořenů s porušenou hybností a citlivostí končetin), 10 případů periferní neuropatie (postižení nervů) a 2 případy polyneuropatie, všechny bez souvislosti s výskytem syndromu Guillain-Barré nebo s roztroušenou sklerózou. Většina těchto případů se objevila do dvou dnů po očkování, ale čtyři z nich po sedmi, jedenácti, dvanácti a čtrnácti dnech. Věk pacientů se pohyboval od 18 do 68 let, 16 z nich bylo žen, 15 mužů. U většiny případů výsledek reakce zatím není znám. Neuropatie může vzniknout z mnoha příčin a z dosud dostupných informací nelze potvrdit  očkování jako jednoznačnou příčinu těchto postižení nervů. Zánětlivá neuropatie může být imunitního původu a neuralgie a neuritida jsou zmíněny v příbalové informaci Pandemrixu ve vztahu k očkování. Podobné případy budou nadále sledovány. 

Od registrace vakcíny bylo do systému Eudravigilance nahlášeno 12 případů vaskulitidy nebo leukocytoklastické vaskulitidy (zánětlivé onemocnění cév). Tři hlášení obsahují omezené množství údajů vyžadující další vyhodnocení, šest hlášení zmiňují vaskulitidu v souvislosti s alergickou reakcí jako např. vyrážka, kopřivka nebo otok obličeje, jeden případ souvisel s infekcí léčenou antibiotiky u pacienta s potvrzenou vaskulitidou, dále byl hlášen jeden případ vaskulitidy v souvislosti s cévní  mozkovou příhodou a disekcí (podélné rozpolcení stěny) krční tepny a v jednom případě se vaskulitida objevila jeden týden po očkování u pacienta s Marfanovým syndromem. V této chvíli není možno  potvrdit, že by vakcinace Pandemrixem  způsobovala vaskulitidu mimo souvislost s alergickou reakcí. 

Ve čtvrté farmakovigilanční zprávě byly zmíněny tři případy idiopatické trombocytopenické purpury (ITP) (jedná se o onemocnění, kdy z neznámé příčiny dojde ke zvýšenému  rozpadu krevních destiček a s ním souvisejícím projevům poruchy srážlivosti krve) a jeden případ autoimunitní trombocytopenie (poškození krevních destiček s následnou poruchou srážlivosti krve) po aplikaci vakcíny Pandemrix. Od té doby byly zaznamenány další tři případy ITP. U dvou z nich chybí dostatek informací, jeden z případů byl doprovázen vznikem hematomů (krevní výrony), purpurou (drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic) a krvácením do sliznice ústní dutiny, jež se objevily deset dní po očkování. U tohoto případu, kdy se již pacient uzdravil, nebyla identifikována příčina. Dále bylo zaznamenáno šest dalších případů trombocytopenie (nízký počet krevních destiček) s dobou vzniku od 3 do 27 dnů po očkování, pět z nich ve spojení s purpurou (ve dvou případech), zhmožděním (ve dvou případech) a s petechiemi - drobnými projevy krvácení do kůže a sliznic (v jednom případě). Ve čtyřech případech byly identifikovány možné příčiny vzniku trombocytopenie. Celkem bylo v souvislosti s očkováním vakcínou Pandemrix nahlášeno 21 případů trombocytopenie. Trombocytopenie byla zaznamenána také u pacientů, kteří byli očkováni jinou vakcínou a je jako jeden z možných nežádoucích účinků zmíněn v příbalové informaci Pandemrixu, jak bylo vysledováno i u trivalentní vakcíny proti sezónní chřipce. Tato záležitost bude dále pozorně sledována. 

Od poslední aktualizace byl nahlášen jeden případ týkající se devětatřicetileté ženy, u které dva dny po očkování došlo k nekrotizujícímu zánětu jícnu a nekrotizujícímu zánětu sliznice ústní dutiny v souvislosti se závažným výskytem multiformního erytému (kožní onemocnění) zasahujícího i mukózní membrány. Případ byl potvrzen biopsií kůže. Příčiny jako virová infekce, zánětlivé revmatické onemocnění nebo další medikace mohou být do velké míry vyloučeny. Pacientka se v době nahlášení uzdravovala. V systému Eudravigilance byly vyhledány další případy multiformního erytému Steven-Johnsonova syndromu (SJS) a toxické epidermální nekrolýzy (TEN) - jedná se o závažná kožní onemocnění projevující se těžkými vyrážkami, lézemi, vředy či puchýři. Byly tak identifikovány dva nepotvrzené případy SJS, jeden případ TEN, u něhož mohla být příčinou také stafylokoková infekce, a šest případů multiformního erytému , včetně jednoho nepotvrzeného případu a tří případů, u nichž mohla být možnou  příčinou infekce či další medikace. Tato problematika bude nadále pozorně sledována. 

Od poslední aktualizace byl  nahlášen jeden případ sérové nemoci, ke kterému došlo po očkování vakcínou Pandemrix. Jednalo se o dvaačtyřicetiletého pacienta, u něhož sedm dní po očkování došlo k otoku prstů, rukou a nohou a zarudnutí spojené se synovitidou (zánět výstelky kloubů) v koleni o dva dny později. Jedenáct dní po očkování zaznamenal bolesti kolen a kyčlí. Sérová nemoc  je typem pozdní alergické reakce, u níž se symptomy objevují až dva týdny po expozici a obvykle spontánně odezní. Každý další případ bude pozorně sledován. 

Tamiflu

Od 1. dubna do 3. ledna 2010 bylo do systému EudraVigilance nahlášeno celkem 904 hlášení (od předchozí aktualizace to představuje nárůst o 69 hlášení). Podle údajů od držitele rozhodnutí o registraci ze dne 23. prosince 2009 od 1. května do 30. listopadu oseltamivir užívalo zhruba 16,4 miliónů pacientů.

Od poslední aktualizace bylo do systému Eudravigilance nahlášeno celkem 38 případů úmrtí po užití oseltamiviru. Z toho k 11 případům došlo v z Evropském hospodářském prostoru. U těchto případů nebyla prokázána příčinná souvislost s podáním Tamiflu. Je třeba zdůraznit, že zdravotničtí pracovníci jsou aktivně podporováni v hlášení událostí následujících po podání léčiv i dalších náhodných událostí (spojených s dalšími zdravotními faktory apod.), které by se projevily i bez podání Tamiflu.

Upraveno a přeloženo ze zprávy Evropské lékové agentury ze dne 13. 1. 2010.

 

Tiskové a informační oddělení SÚKL
19. 1. 2010