Užívání léků s ibuprofenem a paracetamolem s ohledem na výskyt nemoci COVID-19

V souvislosti s množícími se dotazy od laické i odborné veřejnosti a také diskuzemi na sociálních sítích o údajné nebezpečnosti používání ibuprofenu při infekci koronavirem uvádíme toto na pravou míru.  

V současné době neexistují žádné vědecky doložené důkazy, že by ibuprofen zhoršoval průběh infekce COVID-19.

Pokud se při onemocnění COVID-19 objeví horečka a bolesti (např. svalové), lékař nebo lékárník může doporučit různé možnosti léčby k úlevě od potíží. Mezi ty patří paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky, tedy právě i ibuprofen. Každá z těchto léčivých látek má svůj dobře známý bezpečnostní profil a liší se v některých přínosech i rizicích léčby.

Nepravdivá informace o škodlivosti ibuprofenu vychází zřejmě z
článku publikovaného ve vědeckém časopise Lancet. Jeho autor poukazuje na určitou možnost zhoršeného průběhu infekce COVID-19 v důsledku působení některých léčivých látek na léčbu cukrovky a vysokého krevního tlaku. V této souvislosti je také okrajově zmíněn ibuprofen. V předmětném sdělení však zároveň není uveden zdroj tvrzení, že ibuprofen zvyšuje produkci enzymu ACE2. Souvislost ibuprofenu s vyšším rizikem průniku koronaviru do buněk je tak čistě hypotetická, autor sám upozorňuje, že se jedná pouze o jeho domněnku bez dalších vědeckých důkazů.

Použití ibuprofenu v souladu s příbalovou informací tak i nadále představuje pro pacienta účinnou a bezpečnou léčbu horečky a bolesti.

Jak ibuprofen (nebo další protizánětlivé látky), tak paracetamol jsou lékem volby pro zvládání příznaků infekčního onemocnění včetně infekce koronavirem. Tato doporučení jsou plně v souladu se stanoviskem Evropské lékové agentury (EMA).
O vhodnosti použití paracetamolu nebo ibuprofenu je potřeba se poradit s lékařem nebo lékárníkem.

Paracetamol
má například méně nežádoucích účinků na zažívací systém, nicméně se u něj musí důsledně dodržovat nejvyšší doporučená denní dávka (při překročení této dávky hrozí poškození funkce jater). Podle některých studií je u něj také nástup účinku při snižování horečky rychlejší než u ibuprofenu. 

Ibuprofen
má zase oproti paracetamolu protizánětlivé účinky, dle některých studií je jeho vliv na snížení horečky dlouhodobější než u paracetamolu, ale může mít ve srovnání s paracetamolem více nežádoucích účinků na zažívací systém.

Je také nezbytné si uvědomit, že výše uvedené léčivé látky obsahují přípravky pod různými obchodními názvy a že spousta těchto přípravků je dostupných volně, bez receptu. Pacienti tak mnohdy nevědomky užívají více léků se stejnou účinnou látkou, což může snadno vést k předávkování. O své léčbě se proto vždy poraďte s lékárníkem, případně pečlivě prostudujte přiloženou příbalovou informaci.

V každém případě je třeba pamatovat, že ani jedna z uvedených léčivých látek neléčí příčinu nemoci, ale pouze tlumí její příznaky. Je proto nezbytné dodržovat doporučenou délku podávání a při zhoršení stavu vždy kontaktovat lékaře nebo lékárníka.

Je pravdou, že v současné době probíhá celoevropské hodnocení protizánětlivých léčivých látek včetně ibuprofenu ve vztahu k virové infekci planými neštovicemi a k možnému zhoršení průběhu bakteriálních infekcí. Toto hodnocení však nemá žádný vztah k virové infekci způsobené koronavirem. Informace o tom, že se ibuprofen nemá používat v případě onemocnění planými neštovicemi je již nyní obsažena v příbalové informaci léčivých přípravků s touto léčivou látkou.

Tisková zpráva Evropské lékové agentury (EMA) k užívání nesteroidních protizánětlivých léků: 
https://www.ema.europa.eu/en/news/ema-gives-advice-use-non-steroidal-anti-inflammatories-covid-19

18. 3. 2020


Kontakty pro média: Mgr. Barbora Peterová, tisková mluvčí,
tel. 723 707 619, barbora.peterova@sukl_cz(tiskove@sukl_cz)