SÚKL reaguje na článek Veroniky Rodriguez Ceny léků letí nahoru. Týká se to hlavně těch běžných, který 8. srpna 2018 zveřejnil Deník.cz. Ačkoliv SÚKL připravil pro redakci vysvětlení k datům ze své výroční zprávy z roku 2017, řada z nich byla nesprávně interpretována.
- Titulek a perex k článku jsou naprosto zavádějící: Ceny léků letí nahoru. Týká se to hlavně těch běžných | Pilulky jsou zase o něco dražší. Cena v průměru vyskočila o 5,5 procenta. Mohou za to nejenom drahé léky na vzácné choroby.
Již v první větě námi připravené odpovědi jsme uvedli, že data ve výroční zprávě nelze interpretovat tak, že ceny léků stoupají o 5,5 %. Pojem “průměrná cena za balení v daném roce“ uvedený v této zprávě je průměrná cena vypočtená z cen všech balení léků dodaných v daném roce do lékáren. Jedná se o cenu, která se každý rok vypočítává ze zcela jiné množiny léků, které byly v daném roce dodány do lékáren, a proto není možné tyto ceny meziročně porovnávat bez vysvětlení, co údaj vyjadřuje. Tato průměrná cena se zvyšuje zejména vlivem příchodu nových léčiv na trh, jejichž jednotkové ceny za balení jsou vyšší než u léčiv stávajících (zvýšení podílu relativně drahých léčivých přípravků).
- O desítky procent zdražovala i naprosto běžná léčiva. Důvod? Podle mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Hany Šindelářové je to ve veřejném zájmu.
Změnu průměrné ceny není možné zaměňovat s informací o změně jednotkové ceny konkrétního léčivého přípravku (např. u uvedeného Dioxinu). Pokud chceme sledovat pokles/nárůst ceny léčivého přípravku, musíme srovnat jednotkovou cenu přípravku v různých časových obdobích, např. rok 2016 vs. rok 2017. Navíc vyjádření, že léčiva zdražovala ve veřejném zájmu o desítky procent, SÚKL nikdy nenapsal ani nepotvrdil .
Jednotkové ceny léčiv naopak v čase obvykle klesají, a to například z důvodu konkurence na trhu. Každý lék má stanovenou nepřekročitelnou maximální cenu, ale o tržní ceně, za kterou se bude lék prodávat, rozhoduje farmaceutická firma, která v České republice uvádí přípravek na trh (držitel rozhodnutí o registraci). Maximální cenu určuje podle zákona o léčivech SÚKL formou správního řízení. Ke zvýšení maximální ceny léčiva nad stanovenou hranici dochází pouze výjimečně a pouze na žádost farmaceutické firmy se souhlasem zdravotních pojišťoven. Důvodem může být veřejný zájem na zachování dostupnosti konkrétního léku, tak jak bylo uvedeno v podkladech, které jsme redakci zaslali. Například farmaceutická firma vyhodnotí, že se jí prodej léku v ČR nevyplatí a že jeho dodávky ukončí. Pokud je tento lék pro české pacienty nenahraditelný a jeho nedostupnost by ohrozila dostupnost léčby, SÚKL se souhlasem zdravotních pojišťoven rozhodne ve správním řízení o žádosti firmy na navýšení maximální ceny a tím ukončení dodávek odvrátí.
- A dále v textu: Podobně dopadly i další přípravky, jejichž cenu usměrňuje stát. Naopak léčiva, kde si výrobce stanovil cenu naprosto sám, povětšinou mírně zlevňovala. „Došlo u nich k poklesu průměrné ceny pro konečného spotřebitele o 0,7 procenta,“ přiznává lékový ústav.
Není pravda, že by zásah státu vedl ke zdražování léků, zatímco léky prodávané bez zásahu státu byly levnější.
Většina hrazených léků má cenu regulovanou tzv. maximální cenou, kterou SÚKL stanovuje ve správním řízení. Ostatní hrazené léky mají tzv. oznámenou cenu. Cenu, za kterou pak mohou být tyto léčivé přípravky uváděny na trh, nestanovuje SÚKL, ale farmaceutická firma a pouze ji oznamuje SÚKL. U všech léků se stanovenou úhradou ze zdravotního pojištění je stanovena maximální výše obchodní přirážky, kterou si mohou distributor a lékárna připočítat k ceně původce.
V podkladech pro odpověď není uveden jediný konkrétní údaj o poklesu průměrné ceny pro konečného spotřebitele, tedy nesouhlasíme s tím, že by Ústav něco takového přiznával. Ve Výroční zprávě SÚKL 2017 se doslova píše: „U léčivých přípravků, které jsou regulované stanovenou maximální cenou (maximální cenou stanovenou ve správním řízení a obchodní přirážkou dle Cenového předpisu), došlo k nárůstu průměrné ceny pro konečného spotřebitele o 5,5 %. Nárůst průměrné ceny nebyl způsoben nárůstem jednotkových cen léčivých přípravků oproti minulému období, ale zejména zvýšením podílu relativně drahých léčivých přípravků (navýšení nákladné péče). U léčivých přípravků, které jsou regulované oznámenou cenou a obchodní přirážkou (dle Cenového předpisu a Cenového rozhodnutí), došlo k poklesu průměrné ceny pro konečného spotřebitele o 0,7 %.“
Jedná se tedy o prosté konstatování holého faktu, jak se se vyvíjela v daném období průměrná cena léků regulovaných maximální cenou a léků regulovaných oznámenou cenou, z něhož nelze vyvodit, že by regulace oznámenou cenou vedla k levnějším lékům. Rozhodně nesouhlasíme s tím, že „Stát regulaci cen nezvládá a že jakákoliv cenová regulace státu vede spíš ke zvýšení cen.“
Tiskové a informační oddělení
9. 8. 2018
cz