ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Reakce na článek Veroniky Rodriguez „Desítkám Čechů vzaly život špatné kombinace léků. Stovky skončily v nemocnicích“

Dne 7. 3. 2019 byl v Deníku, resp. na Denik.cz publikován článek, který mylně považuje za identické úmrtí pacienta v důsledku závažné interakce léčivých přípravků a v důsledku nežádoucích účinků léčiv. Jakkoliv autorka článku použila mimo jiné i údaje zveřejněné Státním ústavem pro kontrolu léčiv, interpretovala je mylně, přičemž naši instituci neoslovila, a proto tak ani z naší strany nemohlo včas dojít k uvedení na pravou míru.  

článku se objevují tři termíny, přičemž u každého z nich se jedná o samostatnou jednotku s rozdílnou příčinou vzniku bezpečnostního rizika.

Lékové interakce – jedná se o stav, kdy jeden lék ovlivňuje účinnost a bezpečnost druhého současně podávaného léku; známé lékové interakce jsou popsány v Souhrnu údajů o přípravku a Příbalovém letáku a lékaři by měli tyto informace zohlednit ve zvolené terapii.

Nežádoucí účinek – nepříznivá a nezamýšlená odezva na léčivý přípravek.

Léková chyba (angl. medication error) - chyba v léčbě/medikaci je nezamýšleným selháním v procesu léčby léčivými přípravky, které vede nebo může potenciálně vést k poškození pacienta a jedná se tedy o procesní selhání nebo lidskou chybu (neúmyslné předávkovaní ze strany lékaře i pacienta, neúmyslné chybné použití pacientem nebo lékařem v rozporu se Souhrnem údajů o přípravku).

Autorka však tyto tři termíny nerozlišuje a dává je do souvislostí, když po úvodním konkrétním příkladu, který se týká lékových interakcí, zmiňuje nežádoucí účinky léčiv a ve snaze podpořit tato zjištění připojuje vyjádření Světové zdravotnické organizace, která se vyjadřuje k lékovým chybám.

Dezinterpretovány jsou také informace ze zpravodaje Státního ústavu pro kontrolu léčiv nazvaného Nežádoucí účinky léčiv. Jak je i ve zpravodaji jasně už v nadpisu příslušného příspěvku řečeno, Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv se hlásí podezření na nežádoucí účinek, což znamená, že příčinná souvislost mezi podaným léčivem a nežádoucím účinkem nebyla potvrzena (už v úvodu příspěvku se píše, že v roce 2018 SÚKL obdržel celkem 5 252 hlášení podezření na nežádoucí účinky z ČR, takže za loňský rok obdržel 159 hlášení o podezření na nežádoucí účinek spojený s úmrtím pacienta).

V článku tedy autorka dospěla k nesprávnému závěru, když tvrdí, že v roce 2018 umřelo 159 Čechů kvůli nežádoucím účinkům léčiv. Mohlo jich být méně i více, ale je třeba si uvědomit, že Státní ústav pro kontrolu léčiv může pracovat pouze s informacemi, které byly nahlášeny. Každé hlášení o podezření na nežádoucí účinek je pečlivě posouzeno s ohledem na kauzalitu, tedy s jakou pravděpodobností lze podezření na nežádoucí účinek potvrdit či vyvrátit. Opět zpravodaj mimo jiné uvádí, že: „Hlášená úmrtí se týkají převážně onkologických léčiv a primárně těžce nemocných pacientů.“ Není tedy rozhodně vyloučeno, že k úmrtí došlo v důsledku zhoršení právě tohoto základního onemocnění.

Netěší nás, že autorka takto chybně vyhodnotila zjištěná fakta tím spíš, že jsme neměli jakoukoliv možnost se k uvedenému materiálu vyjádřit v době jeho přípravy. Čtenáře a veřejnost obecně však můžeme ujistit, že hlavním cílem Státního ústavu pro kontrolu léčiv je v zájmu ochrany zdraví občanů zajistit, aby v Česku byla dostupná pouze farmaceuticky jakostní, účinná a bezpečná humánní léčiva, což se nám věříme daří.



Tiskové a informační oddělení

7. 3. 2019