Průzkum SÚKL: Množství nevyužitých léčiv roste, v domácnostech je zbytečně hromadíme

Na přelomu let 2019 a 2020 měli lidé doma nepoužitelné receptové a volně prodejné léky za zhruba 505 milionů korun. Objem nevyužitých léčiv přitom rok od roku stoupá. V roce 2018 odevzdali lidé v lékárnách nepoužitelná léčiva za celkem 3,3 miliardy korun. To je čtyřnásobně víc než před deseti lety. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).  

Jediným správným způsobem likvidace nevyužitých léčiv je vrácení do lékárny, kam pro ně přijíždí specializované firmy. Ty následně léky ve spalovnách při vysokých teplotách ekologicky zlikvidují. Každá lékárna je povinna od pacienta nepoužitelné léky bezplatně přijmout. Sběr léků v lékárnách, tedy náklady na odvoz a likvidaci, hradí příslušný kraj.

Množství likvidovaných léčiv neustále roste a růst se zrychluje. Objem lékového odpadu z lékáren má stoupající tendenci. Zatímco v roce 2008 bylo takto zlikvidováno celkem 235 tun nepoužitelných léčiv, v roce 2013 to již bylo 281 tun a v roce 2018 dokonce 571 tun. Za likvidaci jedné tuny lékového odpadu z lékáren platí kraje průměrně téměř 34 tisíc korun.

„Bohužel je zřejmé, že plýtváme léky. Léčiv je v domácnostech opravdu hodně. Jsou mezi nimi ta exspirovaná nebo otevřená, ale dále nevyužitá, protože lidé už třeba nevědí, na co dané léky jsou, na co jim je pan doktor předepsal. Zajímavý je fakt, že více nespotřebovaných a neužívaných léčiv je těch na předpis,“ shrnuje další poznatky z průzkumu Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Přestože roste počet těch, kteří o možnosti odevzdat nevyužité léky v lékárně vědí, asi čtvrtina domácností vyhazuje léčiva do popelnic spolu s běžným odpadem, splachuje do WC, případně odevzdává ve sběrných dvorech. V roce 2018 představovala taková léčiva odhadem téměř 1,3 miliardy korun.

„Léčiva jsou z pohledu odpadového hospodářství nebezpečný odpad a podle toho je také třeba s nimi zacházet. Při odložení léků do popelnice hrozí prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do WC se zase mohou nebezpečné látky dostat do spodních vod a je velmi obtížné je následně odstranit,“ vysvětluje Storová.

Pravidelné průzkumy SÚKL se zaměřují i na to, jaké typy léků mají lidé doma, jak je skladují či zda kontrolují stav a dobu jejich použitelnosti. Z výsledků vyplývá, že doma máme průměrně 11 různých léků, nejčastěji ty na bolest s paracetamolem a ibuprofenem. Nejčastějším místem uložení léků je krabice, následuje zásuvka a skříňka určená pouze na léky. Část respondentů skladuje léky v lednici, jakkoliv ne pro všechny typy léčiv je toto uložení vhodné.

„Bohužel mnoho lidí neskladuje léky správně. Přitom správné skladování léčivých přípravků zaručuje, aby byla po dobu jejich použitelnosti zachována kvalita, účinnost a bezpečnost. Podmínky skladování mohou být různé. Informaci, jak lék uchovávat, lze nalézt v příbalové informaci a na obalu léku,“ dodává Storová.

Nepoužitelným se lék stává také po uplynutí doby použitelnosti. Ta je vyznačena na obalu léku a na samotném blistru zpravidla ve formátu Použitelné do: měsíc/rok. U léku, který exspiroval, opět nelze zaručit kvalitu, bezpečnost a účinnost. Před užitím léku, zejména pokud jej má pacient delší dobu doma, je vhodné zkontrolovat i vizuální podobu. Změna barvy nebo konzistence nevěstí nic dobrého, byť by doba použitelnosti nebyla zdaleka překročena.

„Doporučuji proto alespoň dvakrát ročně zkontrolovat domácí lékárničku. Ideálně na jaře a na podzim, tedy před sezonou, kdy hrozí alergie či nachlazení, je dobré zjistit, jaké léky doma mám, jaké je potřeba dokoupit, aby byly po ruce, a jaké třeba exspirovaly a je třeba je odnést k likvidaci. Díky tomu se vyhnu zbytečným nákupům a hromadění léků,“ říká Storová.

U léků na předpis by mohl pomoci sdílený lékový záznam pacienta. Ten by měl vést nejen k ochraně před duplicitami a kontraindikacemi, ale také k úspoře peněz samotných pacientů i financí z veřejného zdravotního pojištění.

Veškeré informace o lécích včetně příbalových informací jsou dostupné na webových stránkách SÚKL www.sukl.czDatabázi léků.


Kontakty pro média: Mgr. Barbora Peterová, tisková mluvčí,
tel. 723 707 619, barbora.peterova@sukl_cz(tiskove@sukl_cz)

Reálné využití léčiv, 11.08.2020

Výsledky průzkumu SÚKL "Reálné využití léčiv", jehož účelem bylo zjistit, jak a s jakými finančními dopady jsou léky...