ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Odtajnění cen léky neprodraží

Lidovky.cz_1.PNG Lidové noviny, 15. 12. 2018 | Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) bude mít od příštího roku přehled o tom, za kolik farmaceutické firmy skutečně dodávají léky do státních nemocnic. Odmítá obavy, že se kvůli tomu začnou výrazněji měnit ceny a úhrady léků. „Pravidla pro vymezení maximální ceny léku jsou pevně dána,“ řekla LN ředitelka SÚKL Irena Storová.  

Od podzimu se v takzvaném registru smluv zveřejňují reálné ceny za jednotlivá balení léků. A ukazuje se, že nemocnice často nakupují za mnohem nižší ceny, než kolik jsou maximální úhrady od pojišťoven. Je to pro vás podnět k tomu, abyste je snížili? 
Vnímáme existenci registru smluv, ale nemáme v kompetenci, abychom při stanovování cen vycházeli z informací z tohoto registru. Legislativa nepočítá s tím, že by se pracovalo s registrem smluv jako se zdrojem. 

To nechápu. Proč to nejde? 
V registru smluv se zveřejňují ceny, které vyplývají z obchodních transakcí, což jsou soukromoprávní vztahy. To není záležitost, která se týká správního řízení. Ceny se stanovují ve správním řízení. Takže jednotkové ceny ve správním řízení nezohledňujeme. Při stanovování maximálních cen nebo úhrad nepoužíváme registr jako zdroj informací. 

K čemu pak ale takové zveřejňování reálných cen je? 
Pravidla pro stanovení maximální ceny jsou jasně stanovena zákonem a domnívám se, že zveřejňování cen má sloužit k něčemu úplně jinému než ke stanovování cen a úhrad. Má sloužit k tomu, aby ministerstvo zdravotnictví mělo porovnání, jak nemocnice nakupují a jak hospodárně se chovají. 

Ceny léků se regulují stanovením maximálních cen, které výrobce nesmí překročit. Jak se taková maximální cena hledá? 
Podle platné legislativy se stanovuje průměrem nejnižších cen výrobce ve třech zemích referenčního koše, ve kterém jsou přesně uvedeny referenční státy. A pokud se stane, že se léčivý přípravek nenajde ve třech evropských zemích, tak se může stanovit cena ve výši, která byla ve veřejném zájmu písemně sjednána mezi zdravotní pojišťovnou a výrobcem či dovozcem léku. 

Takže obavy z toho, že se budou výrazně měnit ceny léků, nejsou namístě? 
Ne. Pravidla pro vymezení maximální ceny léku jsou pevně dána. 

A že to bude mít vliv na jiné evropské země? 
Nemyslím si, že je úplně pravda, když se říká, že veškeré ceny v zahraničí jsou vyšší než u nás. Ani když se říká, že se ceny za jedno balení zveřejňují jen u nás. 

Není ale existence zpětných vývozů do zahraničí potvrzením toho, že máme nižší ceny? 
Když se podrobně podíváte na data z reexportů, jsou tam léčivé přípravky, které jsou velmi drahé, jsou to centrové léky. U nich se lze domnívat, že důvodem vývozu je výrazně nižší cena. Ale uvidíte tam i velká kvanta léčivých přípravků, které jsou levné tady i v zahraničí. Tam si nemyslím, že významnou roli hraje rozdíl v ceně. 

Ale ročně se vyvezou léky zhruba za 3,5 miliardy korun, že? 
Jenže tu není jenom reexport, ale i import. Řada léků se sem dováží třeba právě proto, že jinde jsou levnější. V současné době je schválen souběžný dovoz asi 300 léčivých přípravků. 

Kromě maximálních cen, které regulují ceny léků, určujete, kolik pojišťovny za lék nemocnici uhradí. Je to tak? 
Ano. Úhrady se také stanovují v rámci správního řízení. Jejich variant je celá řada. Individuální jsou ty, kdy si někdo požádá o stanovení nebo změnu výše a podmínek úhrady. Předloží dokumentaci, kde navrhne, jakou výši úhrady by si představoval, jaká chce omezení pro lékaře na jejich předepisování, protože pro to musí doložit důkazy. Také musí předložit analýzu nákladové efektivity a dopadu do rozpočtu a to všechno se posuzuje ve správním řízení. 

Jsou ještě jiné způsoby, jak se stanovují ceny a úhrady? 
Existuje institut zkrácených anebo hloubkových revizí. Máme podle zákona povinnost každých pět let dělat hloubkovou revizi, která slouží hlavně k tomu, aby se přehodnotily podmínky úhrady. Potřebujeme vědět, co se za těch pět let stalo v klinické praxi. 

A zkrácené revize? 
Zkrácené revize pak slouží k ekonomické úspoře. Aby se mohla zahájit, musí se tak splnit určité podmínky, které se hlavně týkají toho, jakou úsporu bude revize generovat. 

Jaké jsou ty podmínky? 
Povinnost zkrácené revize je definována možnou úsporou více než 30 milionů za rok. U vysoce inovativních léků ji musíme zahájit, pokud bude odhadovaná úspora vyšší než pět milionů za rok.

Nedávno LN upozornily, že pokud by se nově dělalo správní řízení u injekčních antipsychotik druhé generace, náklady zdravotních pojišťoven na tyto léky by klesly ročně o 66 milionů. Budete se tím zabývat? 
V rámci zkrácené revize máme přesná pravidla, jak to počítáme a co posuzujeme. Nemůžu vědět, z jakých čísel vycházíte. Protože legislativa je poměrně jasná a říká přesně, co máme dělat a jak. 

Pořád ale nerozumím tomu, proč by zveřejnění jednotkové ceny nemělo být podnětem k zahájení zkrácené revize. 
Naše právní stanovisko je takové, že použití jednotkových cen není nástroj, který je v legislativě popsán a který se bude používat právě pro toto správní řízení. Jak jsem říkala, to jsou soukromoprávní vztahy a tady jedeme správním řízením podle správního řádu a zákona o veřejném zdravotním pojištění. Není to za současných pravidel proveditelné. 

A co ministerská databáze, do které má mít SÚKL od ledna přístup a ve které mají firmy shromažďovat reálné ceny, které jim státní nemocnice zaplatily za jedno balení léčiva. Nepřispěje ke snižování cen léků? 
Pro nás by tyto údaje měly být podkladem pro případné cenové kontroly, které provádíme ze zákona u lékáren i u výrobců. 

Může se stát, že se na ceny za jednotlivá balení léků budou dívat i pojišťovny. Čekáte alespoň od nich víc podnětů na změnu úhrad? 
Myslím si, že pojišťovny mají už teď dost informací a zveřejňování takzvaných jednotkových cen pro ně nebude nic převratného. Už teď od nich ostatně dostáváme největší množství podnětů.