Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění – poskytování slev a bonusů

Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejňuje stanovisko k problematice poskytování slev a bonusů a odpovědi na nejčastější dotazy.  

Na základě četných dotazů k poskytování slev při výdeji léčivých přípravků hrazených z veřejného zdravotního pojištění, které upravuje § 32 novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), zveřejňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv stanovisko k této problematice a odpovědi na nejčastější dotazy.

Jediná přípustná forma zvýhodnění výdeje léčivého přípravku vázaného na lékařský předpis, hrazeného z veřejného zdravotního pojištění, je snížení jeho konečné ceny při výdeji, ať již ve formě plošné slevy, slevy na konkrétní položku nebo slevy na doplatek.

Jiné formy zvýhodnění (např. načítání odměn-bodů na věrnostní karty, poukazy a slevy na další nákup, kumulace slev za předchozí nákupy, podmiňování výše slevy množstvím vydávaných léčivých přípravků, poskytnutí slevy na ostatní sortiment apod.) považuje SÚKL za aktivity, které jsou v rozporu s § 32 odst. 4 zákona.

1) Jaký je rozdíl mezi „poskytnutím slevy“ a „snížením konečné ceny neuplatněním maximální obchodní přirážky při výdeji takového léčivého přípravku“?

V obou případech se jedná o výdej léčivého přípravku za nižší než úředně stanovenou maximální cenu. Rozlišení mezi poskytnutím slevy a snížením konečné ceny neuplatněním maximální obchodní přirážky je dáno skutečností, že existuje více forem regulace ceny léčivých přípravků. Je-li např. léčivý přípravek regulován formou věcného usměrnění ceny, lze při snížení jeho konečné ceny hovořit pouze o slevě, nikoliv o neuplatnění maximální obchodní přirážky.

2) Může lékárna poskytnout slevu při výdeji léčivého přípravku hrazeného z veřejného zdravotního pojištění formou načtení bodů na klientskou kartu, které by bylo možné následně použít např. na úhradu doplatku na léčivé přípravky při následujícím výdeji, nákup v lékárně nebo je uplatnit na jiné služby?

V tomto případě by se jednalo o porušení § 32 odst. 4 zákona, který uvádí, že při výdeji léčivého přípravku vázaného na lékařský předpis, hrazeného z veřejného zdravotního pojištění, nesmí poskytovatel oprávněný vydávat léčivé přípravky poskytnout, nabídnout nebo slíbit peněžní či nepeněžní plnění, výhody nebo dary majetkové či nemajetkové povahy, a to ani prostřednictvím třetích osob.

3) Nejedná se o porušení § 32 odst. 4 zákona  pokud lékárna slibuje jednotnou slevu ve výši např. 20,- Kč za recept?

V tomto případě má nabídka lékárny povahu odměny za recept, jejíž poskytnutí je v rozporu s  § 32 odst. 4 zákona. Poskytnutí slevy musí být vázáno k výdeji konkrétního léčivého přípravku a snížení jeho prodejní ceny při výdeji.

4) Může lékárna případné věrnostní body nasbírané pacientem do konce roku 2014  použít k úhradě nebo snížení doplatku při výdeji léčivého přípravku vázaného na lékařský předpis, hrazeného z veřejného zdravotního pojištění i po 1. 1. 2015?

Nikoliv, v tomto případě by se jednalo o porušení § 32 odst. 4 zákona. Pro toto ustanovení zákona nebylo stanoveno žádné přechodné období a je v plném rozsahu účinné od 1.1.2015.

5) Je možné poskytnutou slevu na výdej léčivého přípravku převést i na případné příští výdeje léčivého přípravku vázaného na lékařský předpis?

Nelze, v tomto případě by se jednalo o porušení § 32 odst. 4 zákona. Kumulaci slev za předchozí nákupy zákon nepřipouští.

6) Může lékárna poskytnout při výdeji léčivého přípravku na lékařský předpis větší slevu než by činil případný doplatek?

Výši poskytnuté slevy zákon nelimituje, lékárna však v souladu s § 39h odst. 1 zákona smí zdravotní pojišťovně účtovat úhradu pouze do výše skutečně uplatněné ceny pro konečného spotřebitele.

7) Může se výše slevy při výdeji léčivého přípravku postupně navyšovat? Např. okamžité využití slevy v okamžiku výdeje = sleva 1 Kč, bude-li však sleva využita až při příštím výdeji = sleva 10 Kč.

V tomto případě, tj. příslibu vyšší slevy při dalším výdeji, by se jednalo o porušení § 32 odst. 4 zákona.

8) Co se rozumí pod pojmem „konečná cena“?

Konečnou cenou léčivého přípravku se rozumí jeho prodejní cena pro konečného spotřebitele včetně DPH stanovená v souladu s pravidly cenové regulace.

9) Nejedná se o porušení § 32 odst. 4 zákona, pokud lékárna nabídne snížení konečné ceny léčivého přípravku při splnění stanovených podmínek při minulém výdeji (např. počtu receptů, počtu vydaných léčivých přípravku nebo výše celkové ceny za výdej)?

V tomto případě se jedná o porušení § 32 odst. 4 zákona.

10) Je možné stanovit výši poskytnuté slevy v závislosti na počtu lékařských předpisů při jednom /několika výdejích?

Výše nabízené slevy poskytnuté v rámci jednoho výdeje na více léčivých přípravků nesmí být v žádném případě vázána na množství vydávaných léčivých přípravků nebo receptů. Obdobně nelze poskytnout slevu formou kumulace slev z případných předchozích výdejů. V obou případech by se jednalo o porušení zákazu uvedeného v § 32 odst. 4 zákona.

 

Sekce dozoru
8. 1. 2015