ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Informace o lécích v médiích z pohledu zákona o regulaci reklamy

Státní ústav pro kontrolu léčiv vydává doporučení pro média, která se ve svých výstupech zabývají lékovou oblastí.  

Činnosti vedoucí ke zvýšení dostupnosti informací z lékové oblasti pro širokou veřejnost jsou velmi podstatné a média jsou v této oblasti jedním z hlavních zdrojů informací. Proto je důležité při publikování zpráv vztahujících se k lékům vždy zvážit i možné dopady na chování lidí.

Cílem takových mediálních výstupů by nikdy neměla být propagace konkrétního léku, ale vyvážená informace přibližující onemocnění a možnosti její léčby. Dodržování tohoto požadavku je důležité zejména při publikaci informací vztahujících se k lékům, které může předepisovat pouze lékař, nebo k lékům, které jsou zatím ve fázi vývoje.

Legislativa

Oblast propagace léků je regulována zákonem o regulaci reklamy, který definuje pojem reklama, a to jak z obecného hlediska, tak přímo ve vztahu k lékům.

„Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak.“

„Za reklamu na humánní léčivé přípravky se považují také všechny informace, přesvědčování nebo pobídky určené k podpoře předepisování, dodávání, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků.“

Uvedené definice se nevztahují pouze na texty farmaceutických společností, zdravotnických zařízení či reklamních agentur, ale i na texty třetích osob, které informace zveřejňují z vlastního podnětu.

Tato skutečnost vyplývá z Rozhodnutí Evropského soudního dvora v případu Damgaard (C‑421/07).

„Šíření informací týkajících se léčivého přípravku, zejména jeho léčebných nebo preventivních účinků, třetí osobou může být považováno za reklamu ve smyslu tohoto článku i tehdy, jestliže tato třetí osoba jedná z vlastního podnětu a právně i fakticky zcela nezávisle na výrobci nebo na prodejci takového léčivého přípravku.“

Veškeré texty nereklamního charakteru by se tedy měly vyvarovat informací, na které by bylo možné pohlížet jako na reklamu.

Doporučení ke zpracování textů s lékovou tématikou

V textech určených široké veřejnosti by se vždy mělo zvážit zpracování následujících prvků:

  • Názvy konkrétních léků. V případě léků, které musí předepsat lékař, může taková informace, zejména v kombinaci s vyzdvižením vlastností daného léku, vést ke zvýšené poptávce ze strany pacientů, a to i v případech, kdy není s ohledem na jejich zdravotní stav lék vhodný.
    Vhodnější způsob je uvedení názvu účinné látky s uvedením její role v léčbě daného onemocnění.
  • Vyjádření odborníků. Osoba odborníka může velmi významně ovlivnit chování čtenáře a z tohoto důvodu by vyjádření nemělo být v rámci textu záměrně použito k podpoře užívání konkrétního léku či vyzdvižení vlastností konkrétního léku oproti dalším možnostem léčby.
  • Konkrétní příběh pacienta. Příběhy jsou velmi názorné, ale v lékové oblasti mohou být zároveň i velmi zavádějící, a vést tak k chybné samo-diagnóze. Z tohoto důvodu by popis zkušenosti s užívání některého léku nebo léčbou konkrétní nemoci neměl být zpracován jako návodný postup nejvhodnějšího řešení určité situace.

Čeho se v textech vyvarovat:

  • Záměna typu produktu. Musí být vždy dostupná přesná identifikace produktu - zda se jedná o lék/doplněk stravy/zdravotnický prostředek/kosmetiku atd.
  • Příslib uzdravení. Neměl by se objevovat ve vztahu ke konkrétnímu léku, zejména pak v souvislosti s produkty, které jsou ve fázi klinického hodnocení.   
  • Záruka bezpečnosti s odkazem na přírodní původ léku. S ohledem na rozdílnou citlivost organismu mohou mít všechny léky v různé intenzitě nějaké nežádoucí účinky, což platí i na léky s přírodními složkami.
  • Vyvolání nutnosti užívání léku. Text by neměl podporovat neopodstatněné užívání či dokonce nadužívání některého léku.
  • Podceňování role lékaře a lékárníka. Komunikace s lékařem či lékárníkem je v rámci péče o vlastní zdraví velmi důležitá a z tohoto důvodu by text neměl tuto skutečnost záměrně podceňovat.


V případě potřeby či nejasností při zpracování textů z lékové oblasti je zároveň možné se vždy obrátit na Tiskové a informační oddělení (tiskove@sukl_cz).


Oddělení dozoru nad reklamou