AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome – Syndrom získaného imunodeficitu) je relativně nové onemocnění. Příznaky tohoto onemocnění byly poprvé popsány v USA v roce 1981. Onemocnění AIDS způsobující dva typy lidských virů, které byly označeny HIV-1 a HIV-2. Za celosvětovou pandemii HIV infekce je zodpovědný hlavně virus HIV-1.
Léčba a situace v ČR
Terapie HIV/AIDS infekce
Antiretrivirová terapie (ART) významně změnila klinický průběh infekce HIV – onemocnění dříve jednoznačně fatální se stalo onemocněním chronickým. Díky obrovskému pokroku v oblastech základního výzkumu (hlubší pochopení kinetiky replikace viru HIV) se podařilo podstatně rozšířit terapeutické spektrum o nové antiretrovirové léky a došlo se k závěru, že léčba kombinací antiretrovirotik je daleko účinnější a úspěšnější než monoterapie.
Vývoj o dodávkách antiretrovirotik od roku 2006 do 3. čtvrtletí 2010 je zveřejněn na webové stránce Ústavu: https://www.sukl.cz/3-ctvrtleti-roku-2010.
Detailně v počtech balení, DDD a cenách původce za posledních pět let je hodnocen vývoj v jednotlivých skupinách léčivých přípravků používaných při antiretrovirové terapii: nukleosidové/nukleotidové inhibitory reverzní transkriptázy, nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy a proteázové inhibitory.
V roce 1987 byl uvolněn pro léčbu antiretrovirový lék zidovudin (J05AF01), velkým úspěchem podání zidovudinu bylo významné snížení neonatálního přenosu HIV infekce (z 25,5 % na necelých 8 %). Vedle nukleosidových (NRTI) a nenukleosidových (NNRTI) inhibitorů reverzní transkriptázy vstoupily do terapie v roce 1995 proteázové inhibitory (PI).
Dalším úspěchem bylo zjištění, že kombinace antiretrovirotik je daleko účinnější a úspěšnější než monoterapie. Od roku 1996 je standartním léčebným postupem trojkombinační léčba HAART (Highly Antiretroviral Therapy). Je třeba však také připustit, že HAART má i své vážné nedostatky, které jsou spojeny s dlouhodobým podáváním antiretrovirotik : zvyšující se výskyt závažných nežádoucích účinků, narůstání rezistence HIV k jednotlivým antiretrovirotikům i k celým skupinám a také i vysoká cena léčby. Základním a nejpodstatnějším úskalím HAART však stále zůstává především nemožnost kompletní eliminace viru z organismu.
Vývoj v dodávkách antiretrovirotik od roku 2006 do 3.čtvrtletí 2010 je znázorněn v následujícím grafu.
.
Léčivé přípravky používané při antiretrovirové terapii :
1. NRTI – Nukleosidové/nukleotidové inhibitory reverzní transkriptázy.
Léky z této skupiny zasahují do replikace HIV inhibicí enzymu reverzní transkriptázy (RT), kterou blokují přeměnu virové RNA na funkční DNA.Do této skupiny léků patří i první antiretrovirový lék zinovudin. V roce 2001 bylo schváleno klinické použití tenofoviru (J05AF07 - Viread), objevitelem účinné látky je český vědec prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc., z AV ČR, stejně jako i dalšího léku emtricitabinu (J05AF09) (Emtriva).
V grafu je zachycen vývoj ATC skupiny J05AF za posledních pět let v počtech balení, DDD a cenách původce.
2. NNRTI – Nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy.
Tyto léky se váží přímo k RT v blízkosti nukleosidu, nevirapin (J05AG01- Viramune), efavirenz (J05AG03 - Stocrin). Kombinace s NRTI je doporučována jako první volba u HIV terapeuticky naivních pacientů.
V grafu je zachycen vývoj ATC skupiny J05AG za posledních pět let v počtech balení, DDD a cenách původce.
3. PI – Proteázové inhibitory
Blokují kompletaci a maturaci nové virové částice, vzniklý nekompletní virus je nefunkční, např. lopinavir, ritonavir (J05AE06 – Kaletra).
V grafu je zachycen vývoj ATC skupiny J05AE za posledních pět let v počtech balení, DDD a cenách původce.
4. FI – Inhibitory fúze
Existuje zatím jediný zástupce nové skupiny chemoterapeutik, která svoji vazbou na virový glykoprotein gp 41 zabrání fúzi virové RNA do cílové hostitelské buňky, jedná se např. o enfuvirtid (J05AX07 - Fuzeon).
Vývoj nových antiretrovirových léků probíhá nejen v již existujících třídách, viz výše, ale i v oblastech nových tříd, což jsou léčiva, která působí v dosud nepoužitých místech replikačního cyklu viru, jako jsou inhibitory vstupu, inhibitory integrázy, inhibitory maturace.
Situace v České republice
I když situace v ČR není tak tíživá, jako v některých evropských zemích, přesto počet případů nově nakažených virem HIV stoupá.
- Za rok 2009 přibylo 157 nově zjištěných případů infekce HIV, což představuje zhruba trojnásobný nárůst za poslední desetiletí.
- V roce 2009 bylo nově diagnostikováno onemocnění AIDS u 23 pacientů, 13 nemocných s HIV/AIDS zemřelo.
- Od počátku roku 2010 bylo zjištěno 138 nových HIV pozitivních případů.
- Jen v září 2010 bylo v České republice nahlášeno 12 nově diagnostikovaných HIV pozitivních.
- Největší nárůst zaznamenala v září Praha (3), Jihomoravský kraj (2) a Plzeňský kraj (2)- Nejvíce HIV pozitivních připadá na Prahu (k 30.9.2010 evidováno 706 HIV pozitivních osob), nejméně HIV pozitivních je hlášeno na Vysočině (19) a v Pardubickém kraji (17).
- V ČR bylo k 31.8.2010 evidováno 238 HIV pozitivních cizinců bez trvalého pobytu.
- K 30.10.2010 je evidováno 1825 infikovaných HIV, z toho 1437 mužů a 388 žen, u 351 osob propukla nemoc AIDS (292 mužů a 59 žen).
Graf-hiv k 30.11.2010, soubor typu pdf, (328,78 kB)
Graf-hiv v ČR 1986-2010.pdf, soubor typu pdf, (283,03 kB)
Graf-hiv kumulativní údaje 1986-2010.pdf, soubor typu pdf, (284,04 kB)
(grafy: Státní zdravotní ústav)
Použité zdroje:
- STAŇKOVÁ, Marie. Novinky v antiretrovirové terapii HIV/AIDS infekce. Interní medicína [online]. 2008, 10, [cit. 2010-12-14]. Dostupný z WWW: www.aids-pomoc.cz.
- Státní zdravotní ústav
- [online]. 2010 [cit. 2010-12-14]. Www.szu.cz. Dostupné z WWW: www.szu.cz.
Všeobecné informace
AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome – Syndrom získaného imunodeficitu) je relativně nové onemocnění. Příznaky tohoto onemocnění byly poprvé popsány v USA v roce 1981.
- V roce 1982 je poprvé definován Syndrom získaného imunodeficitu a v průběhu roku jsou také zjištěny tři způsoby přenosu infekce: krví, z infikované matky na dítě a pohlavním stykem (homosexuálním i heterosexuálním).
- V roce 1983 byl ve Francii izolován virus spojený s onemocněním lymfatických uzlin, později nazvaný Human Immunodeficiency Virus – HIV. V témže roce je také zjištěno šíření nemoci AIDS mezi heterosexuály ve Střední Africe.
- V roce 1984 byl virus HIV označen za příčinu nemoc AIDS.
- V roce 1985 je již jasné, že epidemie zasáhne celý svět, z každého regionu světa je hlášen případ HIV. Byly vyvinuty první komerční diagnostické testy k detekci HIV protilátek.
- V roce 1986 je vytvořen mezinárodní řídící výbor pro lidi žijící s HIV/AIDS, který byl později přejmenován na Globální síť lidí žijících s HIV/AIDS.
- V roce 1987 vznikají první organizace na pomoc lidem trpícím AIDS a na půdě WHO se představuje „Speciální program pro AIDS“ a současně je v USA schválen k použití první lék proti AIDS azidothymidin (zinovudin).
- V roce 1988 je založena Mezinárodní společnost AIDS (IAS) a Světová zdravotnická organizace vyhlašuje 1. prosinec za Světový den boje proti AIDS.
- V roce 1989 vzniká i v ČR občanské sdružení „Česká společnost AIDS pomoc“ (ČSAP).
- V roce 1991 se mezinárodním symbolem osvěty a solidarity v oblasti AIDS stává červená stužka a vzniká mezinárodní síť nevládních a místních organizací ICASO. V ČR dosahuje počet registrovaných případů HIV/AIDS počtu 100.
- V roce 1993 je v ČR ustanovena nová Národní komise pro řešení problematiky HIV/AIDS.
V současné době epidemie HIV/AIDS představuje celosvětovou krizi a stává se jedním z nejzávažnějších faktorů, které se podílejí na destabilizaci rozvoje a sociálního pokroku.
VÝVOJ A KLASIFIKACE HIV INFEKCE
Klinický obraz a diagnostika infekce
Onemocnění AIDS způsobující dva typy lidských virů, které byly označeny HIV-1 a HIV-2. Za celosvětovou pandemii HIV infekce je zodpovědný hlavně virus HIV-1.
Virus HIV napadá v organismu skupinu bílých krvinek, tzv. CD4+ T lymfocyty (také nazývané pomocné lymfocyty), ve kterých se množí, později je zabíjí a snižuje tak jejich počet v těle nakaženého člověka. Tyto bílé krvinky hrají důležitou roli v obranyschopnosti lidského organismu, jejich pokles vede k selhání imunity a rozvoji onemocnění AIDS.Virus poškozuje imunitní systém člověka, postupně dochází ke ztrátě obranyschopnosti organismu, který začíná být náchylný k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění.
HIV se projevuje pestrým klinickým obrazem. Od získání nákazy do vzniku plně rozvinutého onemocnění AIDS obvykle uplyne řada let (průměrně 10,5 let) a s tím, jak dochází k postupnému zhoršování imunitních funkcí, se mění i hlavní klinické příznaky.
Krátce po expozici - za 3-8 týdnů - přibližně u 50 % infikovaných dochází k příznakům primoinfekce - akutní HIV infekce. Ta obvykle probíhá pod obrazem chřipkovitého onemocnění, často s prchavým exantémem, jindy připomínající syndrom infekční mononukleózy a jen vzácněji se objeví neurologická symptomatologie - sérózní meningitida, polyradikuloneuritida.
V krevním obraze bývá leukopenie, někdy s lymfopenií či atypickou lymfocytózou. Tato primární HIV infekce pravidelně spontánně odchází.
Po této fázi pacient vstupuje do různě dlouhého období latence, kdy nemívá jakékoliv obtíže. Někdy může dojít k reverzibilnímu zduření lymfatických uzlin, které může přejít v perzistující generalizovanou lymfadenopatii - PGL. Tento syndrom nemá nepříznivý prognostický význam. V době asymptomatického nosičství HIV infekce však dochází k postupným změnám imunitního systému, jehož nejnápadnějším výrazem je pokles CD4 lymfocytů. K prvním příznakům, které signalizují sníženou výkonnost imunitního systému, dochází pravidelně při poklesu počtu CD4 lymfocytů pod hodnoty 500/mm3, kdy pacient přechází z klinické kategorie A - asymptomatické HIV infekce do kategorie B - symptomatické fáze HIV infekce.
Symptomatická fáze HIV infekce je charakterizována výskytem recidivující orofaryngeální kandidózy či kandidové vulvovaginitidy, výsevem herpes zoster, recidivujícími adnexitidami, postupným zmenšováním předtím zduřelých uzlin a často i celkovými příznaky, jako jsou únava, horečky, průjmy a hubnutí.
V průběhu symptomatického stadia HIV je nutno počítat s nástupem tzv. velkých oportunních infekcí (OI), jejichž výskyt indikuje zařazení pacienta do klinické kategorie C- tedy stadia AIDS-onemocněni - charakterizované výskytem některé z tzv. velkých oportunních infekcí, některými nádory nebo dalšími projevy, jako je HIV encefalopatie a wasting syndrom (kachexie). Výskyt velkých OI je důsledkem těžké poruchy imunitního systému a je obvykle spojen s hlubokým poklesem CD4 lymfocytů.
Použité zdroje:
- Národní program boje proti AIDS v České republice [online]. 2010 [cit. 2010-12-14]. Www.aids-hiv.cz. Dostupné z WWW: www.aids-hiv.cz.
- Státní zdravotní ústav [online]. 2010 [cit. 2010-12-14]. Www.szu.cz. Dostupné z WWW: <www.szu.cz>.